Červený Obaleč pupenový – Obaleč pupenový
Spilonota (Tmetocera) ocellana F.
Působí nemenší škody než předešlý druh, někdy dokonce škody mnohem větší. Je rozšířen jako šedý obaleč pupenový. V Americe (byl zavlečen i do Kalifornie a Oregonu) působí relativně větší škody nežli u nás. U nás má jen jedno pokolení v roce, v jižní Evropě však má pokolení dvě.
S motýlem se setkáváme od června do srpna. Dosahuje v rozpětí křídel 12 – 16 mm, hlava a hruď jsou šedé, s nádechem do modrošeda, přední křídla jsou při kořeni bílá, protkána několika modravými skvrnami, zadní jsou šedavá. Vajíčka (délka 1 mm, šířka 0,8 mm) jsou průsvitná, žlutobílá, nakladena jednotlivě na pupeny nebo na listy. Jedna samička naklade průměrně 80 vajíček, obyčejně ve druhé polovině srpna. Po týdnu se z nich líhnou 1,3 mm dlouhé zelenohnědé housenky, které se zavrtávají jednotlivě pod kůru na basi pupenů a zde také ve vyžraném prostoru, vystlaném řídkým předivem, přezimují. Podle MILLERA kromě toho hojně přezimují i ve starých pupenových šupinách. Na jaře vlézají housenky do narašených pupenů, způsobujíce stejné škody jako housenky šedého obaleče pupenového. Dorůstají také ve stejnou dobu a kuklí se na stejných místech. Dospělá housenka je 11 – 13 mm dlouhá, přes 1,5 mm široká, hnědočervená až tmavočervená, s černou hlavou a šíjovým štítem. Její žír trvá mezi spředenými listy 2 – 3 týdny, podle počasí. Kukla je 7 – 8 mm dlouhá, hnědá.
Přirození nepřátelé tohoto škůdce i ochrana proti němu jsou stejné jako u šedého obaleče pupenového. Úspěchy i s nejlépe provedenými předjarními postřiky nejsou nikdy u červeného obaleče veliké, protože úkryt housenek v zimě je tak dokonalý, že jen malé procento je zasaženo postřikovou látkou. Zpravidla lze počítat s vyšší účinností u arsenových nebo dotykových přípravků použitých při rašení pupenů. V západoevropských státech se velmi dobře osvědčily nové přípravky založené na tzv. žlutých olejích a zlepšených organických barvivech i postřiky se systemicky působícími přípravky na basi E 605, zejména E 605 forte.
K bionomii tohoto škůdce budiž ještě poznamenáno, že ve velmi suchých a teplých letech, jako byl rok 1947, může mít i u nás dvě pokolení i na povrchu plodů jablek a hrušek, které ožíraly s povrchu jako housenky obaleče Acalla (Capua) reticullana. Teprve housenky druhého pokolení přezimovaly tak, jak shora uvedeno.