Malinovníci

Byturus aestivus (L.) a B. tomentosus (Fbr.)

        V květnu a v červnu bývají květná poupata maliníků, méně často i ostružiníků, nejen v divoce rostoucích, ale i pěstovaných velkoplodých odrůd ze stran vyžraná hnědými brouky. Později můžeme na týchž keřích maliníků zjistit „červivé“ maliny (nikoliv ostružiny), které nejeví navenek nápadnější znaky napadení. Dužnina plodu, která je poškozena bělavou, později žlutohnědou larvou, podléhá velmi snadno hnilobě. „Červivost“ způsobují larvy u nás všude hojných brouků malinovníka šedého a plstnatého. Oba druhy lze od sebe rozeznat jen velmi nesnadno. Hojnější druh je malinovník šedý, Byturus aestivus (L.) (= fumatus Fbr. = rosae Scop.), naproti tomu malinovník plstnatý, Byturus tomentosus (Fbr.) (= sambuci Sdl.), je všude vzácnější.

        S brouky se setkáváme od května do července, bývají velmi hojní už před květem maliníků, především ve květech pryskyřníků, sasanek, pampelišek, kuklíku, někdy i ve květech jabloní. Někdy jich bývá v květech pryskyřníků tolik, že střed květu je hnědý. V květech se zdržují delší dobu a živí se nektarem a ožírají tyčinky. Po spáření, v době počátku květu maliníků a ostružiníků, nalétávají na jejich květy, ožírají poupata (ta se již nerozvíjejí a opadávají) a do nerozvitých pupenů kladou vajíčka, vždy jen jednotlivě. Larvy žijí nejprve pod kališními lístky, pak se prožírají dovnitř plodů a žijí až do plné zralosti v dužnině peckoviček v okolí lůžka. Dospělá larva je 6 mm dlouhá, žlutá, lesklá, vřetenovitě protáhlá, na povrchu těla porostlá jemnými chloupky, velmi pohyblivá, má tři páry nohou. Vylézá ven a kuklí se v půdě. Brouci se líhnou ještě na podzim, ale zůstávají v hliněné schránce kukly až do jara příštího roku. Škody bývají velmi značné, někdy většina plodů je červivá a nehodí se pro konsum ani pro zpracování, lze jich však použít na výrobu malinové šťávy (larvy vyplavou na povrch).

        Ochrana: Kultury maliníku nezakládáme blízko lesů a v jejich okolí netrpíme planě rostoucí maliníky a ostružiníky. Ohrožené kultury poprašujeme v červnu před rozkvětem přípravky DDT (Dynocidem); poprášení v několikadenních intervalech opakujeme. Na jednotlivých keřích v zahradách a zahrádkách je možno omezit červivost malin i sběrem brouků ožírajících poupata. Setřásat se dají nesnadno, protože bývají někdy hluboko zalezlí do pupenů. Poprašování Dynocidem je s ohledem na včely nejvýhodnější večer nebo brzy ráno. Protože maliníky kvetou hondě dlouho a postupně, je nejdůležitější poprášení několikrát před květem opakovat, protože později nelze je již provádět.