Nektrií provázené usychání větví ovocných stromů a keřů

        Houba nutrie oranžová, zvaná též hlavěnka oranžová nebo růžovka, Nectria cinnabarina (Tode) Fr., patří do skupin pyrenomycetových hub (tzv. tvrdohub), řádu Hypocreales, u nichž plodnička – pertihecium – je oddělena od stromatu. Houba má dvoje plodnice. Vedlejší plodní forma se vyvíjí na jaře a v létě, jsou to polštářky hustě spletených vláken (sporodochie), na jejichž povrchu se odškrcují jednobuněčné malé konidie (mikrokonidie) – forma zvaná Tubercularia vulgaris Tode, nebo větší makrokonidie, protáhlé, typu Fusisporium Link. Oranžově červené kupky těchto plodniček hustě pokrývají zejména odumírající zdřevnatělé části ovocných dřevin, zvláště jejich větve, u rybízu apod. též kmínky (formy na rybízu bývá oddělována a nazývána hlavěnka rybízová – Nectria ribis Link.). Vzácně se tato houba vyskytuje též na hnijících plodech. Na podzim a v zimě se vyvíjejí též tmavočervené polštářky s plodnicemi, obsahujícími vřecka, v nichž jsou bezbarvé výtrusy, jimiž houba přezimuje. Z jara se dostávají tyto výtrusy ze vřecek, jsou přenášeny hmyzem, větrem a splavovány vodou, jejich vlákénko vrůstá trhlinkami do pletiva dřevin a tam se podhoubí rychle rozrůstá. Rovněž konidie se rozšiřují podobně. Tak bývají nakaženy jen větve a letorosty odumírající a odumřelé; z nich však může houba prorůsti i do zdravého dřeva, do živých větví, které usmrcuje a proniká dále. Podhoubí se rozrůstá k vrcholu i k základně, vniká do cevních svazků; dřevo se rozkladnými produkty glycidů barví hnědě nebo hnědozeleně, toxiny houbou produkované působí vadnutí listů, jejich opad a usychání větví. Vlákna houby prorůstají dřeňovými paprsky k povrchu větve, kde v trhlinkách kůry se vyvíjejí zmíněné již konidiové polštářky. Pro obranu je třeba odříznout již odumírající větve až do zdravého dřeva a spálit je. Tím spíše platí to o větvích odumřelých, již pokrytých plodonosnými polštářky houby.