Mera jabloňová

Psylla mali (Sch.) 

        Je velmi nebezpečným škůdcem jen jabloní, především ve starých ovocnářských oblastech středního Polabí, v poslední době i v oblasti šumavské. Způsobuje každoročně nesmírné škody všude tam, kde nebyly dosud zavedeny pravidelné předjarní postřiky ovocných stromů, kterými je jedině možno tohoto škůdce úspěšně potírat a také zcela odstranit. Škodí nejen larvy, ale i dospělé mery. Největší škody způsobují larvy od počátku svého vývoje až do pozvolné přeměny v dospělý hmyz, a to sáním na květných pupenech, slepovaných kapičkami trusu. Plody, pokud se vůbec vyvinou, jsou hrbolaté, malé, jako po sání listových mšic. Ačkoliv larvami mery i dospělými merami napadené listy nejeví znatelných příznaků poškození, vede oslabení napadených jabloní k prosychání květných letorostů a ke stálé tvorbě nových a nových, v příštích letech postupně usychajících letorostů, takže koruny po léta silně napadaných jabloní jsou přehoustlé a rok od roku klesající plodnost stromu může klesnout na nulu, takže silně napadené stromy, ačkoliv hodně kvetly, nepřinášejí pak žádnou úrodu (zanedbané sady v Českém ráji). Tento zjev bývá v praxi z neznalosti všelijak nesprávně vykládán, protože škůdce je celkem nenápadný a v některých krajích, ačkoliv je v nich velmi hojný, zůstává dlouho nepoznán a nedělají proti němu žádných opatření.

        Dospělá mera jabloňová je 2,6 mm dlouhý, z počátku zelený, později tmavohnědý hmyz. Po vylíhnutí je zelená, na podzim v době kladení vajíček je hnědá. Dva páry průsvitných křídel, v klidu střechovitě nad tělem složených, umožňují sice meře létat, ale mera jich nevyužívá tolik, jak by se zdálo; skáče a létá jen na kratší vzdálenosti a téměř jen tehdy, je-li vyplašena. Jinak sedí klidně na spodní straně listu. Před vzlétnutím se odráží zadníma nohama a skáče; větrem bývá často daleko odnášena. Vajíčka, která přezimují, jsou nakladena převážně na květných letorostech. Podobají se droboučkým žlutavým, pouhým okem nesnadno viditelným čárečkám. Vajíčko je nepatrných rozměrů, 0,4 mm dlouhé a jen 0,16 mm široké, oválné, po vykladení bělavě žluté, později okrově žluté. Na širším konci je zobákovitě protáhlé; tím je umožněno dokonalé zaklesnutí mezi chloupky na kůře letorostů, těsně pod květnými pupeny, kde jich bývá vždy nejvíce. Vajíčka jsou nakladena především na spodní straně letorostů, obrácené k zemi. Množství je různé. U silně zamořených stromů může být až několik set vajíček u jednoho květného pupenu, což ovšem vede k naprosté neplodnosti jabloní, neboť prakticky stačí již 28 – 35 vajíček nakladených u jednoho květného pupenu k tomu, aby byly larvami zničeny všechny květy a základy příštích plodů. Vajíčka mery jabloňové přezimují a v dubnu se z nich líhnou larvy, které mají tmavě oranžovou barvu a nápadně zploštělé tělo. Zalézají mezi květní stopky nebo na povrch narašených pupenů, kde intensivně sají a pronikají co nejhlouběji mezi dosud slepené květní stopky, takže jsou mezi chlupy zcela ukryty. Zde se několikrát svlékají a postupnou nedokonalou proměnou bez stadia kukly se mění v dospělé mery. Po odkvětu bývají zpravidla dospívající larvy se základy křídel už na spodní straně listů, kde se brzy mění v dospělé, zelené mery. Celý vývoj od vajíčka do dospělé mery trvá 50 dní; při příznivém počasí může být značně zkrácen, takže trvá někdy jen měsíc. Koncem května, nejčastěji však až v polovině června, se setkáváme již s dospělými merami sedícími na listech, zejména na jejich spodní straně. V létě se zdržují na vrcholcích napadených stromů, jejich zbarvení se postupně mění, stává se tmavší. Rozlétají se po sadě, což vedlo dříve k domněnce, že se v létě stěhují na jiného hostitele. Tato domněnka byla oprávněna zejména proto, že doba od vylíhnutí dospělých mer v červnu do konce září nebo října, kdy kladou vajíčka, je značně dlouhá a na jabloních se s nimi od července do září prakticky nesetkáváme. Na podzim nejsou mery již tak plaché jako v letních měsících, kdy k jejich vyplašení stačilo dotknout se větviček, aby ihned odlétaly a odskakovaly. Mera, kladoucí vajíčka (často i ve velmi nepříznivém, deštivém a větrném podzimním počasí) drží se pevně kůry, na níž sedí, klade vajíčka do štěrbin kůry květných letorostů, převážně ve směru kolmém k podélné ose letorostů. V té době není plachá, lze ji uchopit do prstů. Je červenohnědá, zadeček bývá tak plný vajíček, že blány mezi kroužky zadečku žlutě prosvítají. Jedna samička naklade až několik set vajíček. Celkem prodělává larva mery jabloňové pět vývojových stadií, oddělených od sebe svlékáním. Larvy mají kolem řitního otvoru dvojitý věnec voskových žlázek, jejichž výpotky obalují kapénky trusu, které pak modrofialově opalisují. U dospělých larev jsou kapénky trusu na vlákénkách až 6 mm dlouhých, majících podobný vzhled jako vosková vlákna mšice krvavé. Trus pro velký obsah cukru se stává ve vlhkém letním počasí živnou půdou saprofytických hub, zejména černí, a láká i hmyz.

        Ochrana: U silně zamořených stromů je nesnadná, nelze ji zvládnout za jednu sezónu, zejména nelze počítat s velkým úspěchem po jednom předjarním postřiku. Předjarní postřiky stromů organickými barvivy nebo karbolinei v době těsně před rozpukem pupenů ničí spolehlivě většinu vajíček mery, nikoliv však všechna, neboť jsou výborně chráněna mezi chloupky letorostů, jejichž povrch je u většiny odrůd jabloní mastný, takže postřiková látka špatně lpí. Vždy několik procent vajíček zůstane proto i po důkladném postřiku nezahubeno. Doporučuje se proto silněji zamořené stromy stříkat každoročně a před květem i po odkvětu provést postřik dotykovými přípravky (E 605, Systox, nikotinové, pyrethrové). V té době lze dotykové přípravky kombinovat s přípravky houbomornými (fungicidními) proti moniliose i proti strupovitosti. Pravidelné předjarní postřiky v boji proti meře jabloňové většinou postačují, takže i tam, kde dříve byl tento škůdce katastrofálně silně rozšířen, jsou po několika letech škody již nepatrné a jsou známy případy, kdy po třech letech byl silně merou zamořený sad zbaven tohoto škůdce jen předjarními postřiky.

        Mera jabloňová má mnoho přirozených nepřátel (lumčíci, chalcidky, cizopasné houby). Ptáci, hlavně sýkory, červenky, lejsci, brhlíci, pohubí mnoho dospělých mer a jejich larev. Mnoho larev bývá zahubeno slunečkem dvojsečným, jeho larvami a též larvami pestřenek. Z parasitů mery jabloňové uvádíme jen nejčastější druhy: Prionomitus stratus Dalm., mšicomar Aphidius, napadající především larvy mery. Z hub cizopasí na meře jabloňové Entomophthora sphaerosperma Fres.