Černá hniloba hroznů

Guignardia baccae (Cav.) Jacz. 

        Tato houba, napadající jen révu vinnou, je známa též podle názvu její konidiové formy, Macrophoma reniformisf (Viala et Ravaz) Cav. Jako konidiová forma je řazena mezi houby nedokonale známé, Deuteromycetes, řád Sphaeropsidales. Působí nejprve na listech okrouhlé, hnědě obroubené skvrny, které zasychají a pak se na nich tvoří černé tečky – plodničky houby. Plodničky jsou kulovité, černohnědé, vytvářejí se v pletivu pod pokožkou. Spory (konidie) jsou válcovité, 19 – 28 x 5,4 – 9 µ velké, přímé nebo poněkud zakřivené, na obou koncích tupé, hyalinní až světle hnědé. Kromě makropyknid se vytvářejí na skvrnách i mykropyknidy se sporami 1,5 – 2 x 0,4 – 0,6 µ velkými. Později před zráním bobulí, přechází houba i na ně. Bobule jsoupak černohnědé, napadené části tvrdnou, ostatek zasychá a pokrývá se plodničkami. Vřecková – hlavní forma, peritecia, se objevuje na podzim mezi pyknidami. Houba přezimuje ve tvaru pyknid i jako pertithecie na bobulích spadlých na půdu. Výtrusy v periteciích dozrávají na jaře. Houba napadá též letorosty, působí na nich podélné skvrny, na nichž se rovněž vyvíjejí pyknidy. Spory houby klíčí jen v kapkách vody, optimální teplota pro jejich klíčení je 20 – 25 °C. Jde o houbu teplomilnou: vysoká teplota a značná vlhkost podporují onemocnění. Náchylnost odrůd je různá, u nás nemáme s ní dostatek zkušeností. Jde o houbu jižnějších krajů, podle dosavadních zpráv ne nebezpečnou. U nás byla po prvé nalezena MARVANOVOU (1954) v Malé Trni na jihovýchodním Slovensku; pravděpodobně je v teplých vinařských oblastech našeho státu i jinde.

        V boji nutno zachovávat pravidla správné agrotechniky, v ohrožovaných končinách volit široký spon keřů, po sklizni dokonale očistit vinici od bobulí a listů zbylých na keřích a spadlých na půdu. Časné a opakované postřiky měďnatými přípravky se proti černé hnilobě hroznů dobře osvědčují; po prvé se má stříkat, jakmile se objevily příznaky ochuravění. Postřiky proti peronospoře čelí současně této hnilobě.