Poškození zaviněná škodlivinami v ovzduší

    Ovocné rostliny jsou proti těmto škodlivinám poměrně dosti odolné. Na některých místech bývá dosti častá plynová spála jabloňových listů, zaviněná kombinovaným účinkem kysličníku siřičitého a naftových par v ovzduší. Rychlé zčervenání a zhnědnutí listů od kraje a mezi žilkami vyšších řádů, padání listů, jsou typické pro akutní poškození, vznikající zejména náhlým sestupem a sesednutím par, např. při mlze, větru apod. Při trvalém poškozování růst slábne, větve prosychají, klesá plodnost, ovoce opadává. K takovému akutnímu poškození dochází teprve při vyšším obsahu kysličníku siřičitého ve vzduchu, což je zvláště snadné v obvodu velkých měst a průmyslových závodů, kde obsah kysličníku siřičitého ve vzduchu je až 15krát vyšší než v oblastech bezkouřových. Při trvalém působení nižších koncentrací kysličníku siřičitého v ovzduší pletivu usmrceno není, ale chronická otrava se projevuje chlorosou až žloutnutím celých listů a jejich postupným, vcelku předčasným opadem. Jiný druh chronických otrav kysličníkem siřičitým je následkem hromadění tohoto plynu, strhovaného dešti, v půdě a jeho přeměny až v kyselinu sírovou: na takových půdách rostoucí stromy mají špatné přírůstky, jsou málo plodné, jejich věk se zkracuje. Nadměrný obsah dehtových par v ovzduší, např. u ovocných stromů vedle čerstvě dehtovaných silnic, působí otravně, zvláště na plasmu pokožkových pletiv; listy šednou a předčasně opadávají. Ve městech svítiplyn, unikající z potrubí v půdě, působí žloutnutí listů, krnění i předčasný zánik dřevin. Celkem vzácná jsou poškození chlorem a parami kyseliny solné; poškození se obvykle projeví později než otrava kysličníkem siřičitým, listy blednou, při akutních poškozeních červenají a opadávají. Při chronickém působení chloru přibývá ho v listech po celou vegetační dobu, ale ještě 200 – 300 mg ve 100 g listové sušiny nepůsobí viditelná poškození rostlin. Podobné škody působí – u nás rovněž vzácně – sloučeniny fluoru, na něž je zvláště citlivá meruňka a réva vinná, méně citlivá je jabloň a hrušeň. Fluoru v listech přibývá za suchých, ubývá za deštivých údobí.

    Rozeznat poškození způsobená škodlivinami v ovzduší od poškození jiného druhu je někdy obtížné, indikační rostliny: smrk, kaštan koňský, fazol apod. nestačí; je nezbytná spolupráce odborníků. Dorozuměním s průmyslovým podnikem, který je pokládán za zdroj škodlivin, se dojde lépe k obapolnému prospěšnému řešení než nákladnými spory.