Bourovec prsténčivý

Malacosoma neustrium L. 

Po bekyni zlatořitné je stále jedním z nejobávanějších motýlích škůdců ovocných stromů. V dřívějších dobách působil však mnohem větší škody. Vždy po několikaletých intervalech došlo místy k velkým holožírům stromových alejí (1907, 1937, 1941 v okolí Prahy). Od doby, kdy se začalo v předjarní chemické ochraně používat organických barviv k postřiku ovocných stromů, tento škůdce již značně ustoupil a místy je už zcela neznám. Housenky z počátku žijí v hnízdech, později se rozlézají a ožírají často celé větve dohola. Charakteristické je, že napadají především okrajové větve vysunuté z korun stromů.

Bourovec se zavalitým tělem, s křídly dosahujícími v rozpětí u samečků 30 – 32 mm, u samiček 36 – 40 mm. Křídla obou párů jsou hnědožlutá až hnědočervená nebo rudohnědá, s hnědou, světle lemovanou šikmou středovou příčkou. Zadní křídla jsou světlejší, bez příčky. Druh značně variabilní ve zbarvení i velikosti. Vyskytují se i kusy okrově žluté, bez znatelné středové pásky. Třásně předních křídel jsou světle a tmavě kostkované. Vždy větší samička je málo pohyblivá, kdežto samečci jsou výbornými letci, přilétají velmi často večer nebo v noci ke světlu, kde je možno je snadno chytit. Za dne sedí na kmenech stromů, na plotech nebo na zdech, s křídly střechovitě nad tělem složenými a s tykadly přitaženými k tělu. Páří se v noci. Samička klade celkem 75 – 350, podle jiných autorů až 400 bělošedých vajíček, vždy do prsténců kolem slabších jednoletých nebo dvouletých letorostů, výjimečně i kolem stopek plodů, např. hrušek. Vajíčka jsou v prstýnku přilepena vzájemně k sobě, takže uschne-li větévka, uvolní se všechna jako celek, prstýnek. Vajíčka přezimují. Housenky se z nich líhnou na jaře v době rašení pupenů a žijí pohromadě v hnízdech. Teprve koncem května nebo až v červnu žijí roztroušeně po stromě a ožírají listy, nechávajíce z nich jen střední nerv. Za teplých slunečných dnů se rády shromažďují ve vidlicích silných větví na hustém předivu vláken. Zde je možno je snadno mechanicky zneškodnit. Po vylíhnutí jsou dlouze chlupaté, skoro černé, v dospělosti, kdy dosahují 4 – 5 cm délky, jsou štíhlé, celé jemně chlupaté, modrošedé s bílou hřbetní čarou, na bocích s modrým, vespod černě lemovaným a černými skvrnami posázeným podélným pruhem. Na hřbetní straně 12. kroužku je tmavá bradavka. Hlava je modrošedá, s dvěma černými tečkami. Průduchy jsou žluté. Chlupy housenek, ačkoliv jsou málo lámavé, naopak jemné a ohebné, vyvolávají u některých alergických lidí kopřivky, vyhlížející někdy jako spalničky nebo spála. Housenky tohoto škůdce mají schopnost velmi dlouho hladovět. Pokusy jsme zjistili, že mohou po vylíhnutí vydržet až 46 dní bez potravy; při tom si stále zhotovují jemné předivo. Tato schopnost je pro housenky ve studeném jaře, když se předčasně vylíhly, velmi důležitá, protože jim opožděné rašení pupenů neškodí. Z ovocných stromů jsou napadány nejčastěji jabloně a švestky, méně hrušně, velmi zřídka broskvoně a meruňky. Bourovec prsténčivý však napadá celou řadu jiných listnáčů, jako trnku, javor, topol, růži, buk, dub, břízu, olši, jasan, habr a jiné. Lípu nenapadá. Dospělá housenka se kuklí v řídkém bělavém zámotku mezi listy, kukla je černohnědá, bělavě moučnatě poprášená jako u všech bourovců. Velmi často se kuklí několik housenek pohromadě; jsou-li pohromadě dvě kukly, pak je to zpravidla párek. Z kukel se líhnou motýli v červenci a samičky 8 dní po spáření kladou vajíčka. Mají v roce jen jedno pokolení.

Ochrana: Postřik organickými barvivy v předjaří, nejlépe těsně před rozpukem. Karbolinea jsou méně účinná, organické barvivo po důkladném postřiku má účinnost 100 %. I když se z postříkaných vajíček vylíhnou housenky, brzy po vylíhnutí hynou. Kdysi doporučovaný sběr prstýnků vajíček je málo účinný, protože šedá barva prstýnků znemožňuje jejich nalezení, nehledě k tomu, že je možno sesbírat jen ty, které jsou na dosah. Proti housenkám v hnízdech se osvědčují přípravky dotykové, zejména pyrethrové. Velmi dobře působí přípravky E 605-forte v koncentraci 0,035 %, ovšem u mladých housenek, starší housenky již tomuto postřiku značně vzdorují. Těchto přípravků nutno především použít na housenky mladé a shromážděné v hnízdech, kdežto jsou-li již rozlezlé v koruně, je lépe použít přípravků arsenových. Motýly možno chytat na světlo, především ultrafialové. Pálení hnízd housenek pochodněmi se doporučuje jen na nepřístupných větvích lesních stromů, pokud jsou v blízkosti sadů nebo ovocných stromů.

Bourovec prsténčivý má mnoho přirozených nepřátel. Vajíčka bývají často parasitována vosičkou Trichogramma evanescens Westw., která po vylíhnutí zanechává ve vajíčkách i pouhým okem viditelnou dírku. Obyčejně bývají parasitována všechna vajíčka v prstýnku. Častými parasity jsou zástupci rodu Tetrastichus z čeledi Proctotrupidae a z téže čeledi též druhy Myina ovulorum Bri., Teleas terebrans Rbg., T. phalaenarum Aut., Telenomus ovulorum Bouché., T. punctatissimus Bri., T. neustrne Bri., Z čeledi Braconidae byli zjištěni: Meteorus versicolor Wsm., M. rugator Rbg., M. scutellator Bri., M. bimaculatus Bri., Microgaster gastropachae Bouché., Perilitus brevicornis Rbg., Rhogas linearit Nees. Z čeledi Chalcididae, do níž patří i uvedený nejdůležitější cizopasník vajíček, byli dále zelleri Rbg., z čeledi Ichneumonidae pak Cryptus cyanator Gr., Gambrus ornatus Gr., alternans Gr., P. examinator Bri., P. flavicans F., P. Flavius Gr., P. inquisitor Sc., P. instigator F., P. ornata Bri., P. Rufka Bri., P. stercorator F., Spilocrypus pygoleucus Bri., Theronia flavicans Bri., Tryphon neustrne Rbg. Z dvoukřídlého hmyzu zjištěno též několik druhů významných cizopasníků, zejména: Carcelia cheloniae Rud., C. excisa Fall., C. gnava Mg., Compsilura concinnata Mg., Erycia schnuli Will., Exorista affinis Fall., E. bombylans R. D., E. lucorum Mg., E. prominens Mg., Histochaeta marmorata F., Myxechorista libatrix Panz., Pales pavida Mg., Tachina hartigii Rbg., T. neustrne Rbg., T. rustica Mg., Thylemorpha vertigierosa Fall., Zenillia aurea Rd. aj.

Ptáci, jak jsme zjistili, vajíčka bourovce prsténčivého požírají jen zřídka kdy, pravděpodobně proto, že jsou jednak nenápadná svým šedým zbarvením i tvarově, jednak že jsou příliš tvrdá. Naproti tomu hodně motýlů zničí noční ptáci, v lesích především lelci.