Obaleč mramorovaný

Polychrosis botrana (Den. et Schiff.)

        Tento druh bývá ve fytopatologické literatuře uváděn jako rovnocenný co do výskytu i bionomie s obalečem jednopásým, s nímž má skutečně stejnou bionomii až na nepatrné odchylky. Vyskytuje se však v Evropě vzácně, v Čechách se asi nevyskytuje vůbec.

        Motýl dosahuje v rozpětí křídel 10 – 12 mm, tělo je dlouhé 5 – 6 mm, je to tedy o něco menší druh nežli obaleč jednopásý. Přední křídla jsou pestře zbarvená, světlá místa se střídají s tmavými, převládá barva zelenošedá, žlutá a olivově šedá. Vajíčko je podobné jako u obaleče jednopásého, vylíhlá housenka je šedožlutá, později hnědá, jinak velmi podobná housence obaleče jednopásého. Kukla je poněkud štíhlejší a světlejší. V teplých krajích, kde je tento druh rozšířen, má až tři pokolení do roka, takže jeho housenky mohou způsobit na hroznech velké škody. Je to druh dost polyfágní, protože jehou housenky byly zjištěny nejen na révě, ale i na maliníku, jahodníku, rybízu, starčku, řebříčku i jiných rostlinách.

        Oblast rozšíření tohoto druhu je střední a jižní část Evropy, zejména Středomoří (i s africkým pobřežím) a teplá část Asie. Dává přednost, na rozdíl od obaleče jednopásého, spíše polohám suchým a teplým. Tak ve Francii a ve Švýcarsku je rozšířen především na takovýchto místech a je také místy velmi vážným škůdcem. U nás se vyskytuje na jižní Moravě a na Slovensku, ale chybí dostateně spolehlivé zprávy o jeho rozšíření. Většinou šlo vždy o obaleče jednopásého.

 

        Ochrana je stejná jako u obaleče jednopásého. Z přirozených nepřátel v Evropě zjištěných uvádíme několik hlavních: Habrocryptus alternátor Thoms., Agrypon flaveolatum Grav., Omorgus difformis Thoms., Angitia vestigialis Thoms., Ascogaster rufidens Wesm., A. guadridentatus Wesm., Dibrachys affinis Masi., několik druhů rodu Pimpla, pak většina druhů společných s obalečem jednopásým.