Ochrana ovocných rostlin před škodlivými ptáky

        Nejběžnějšími způsoby ochrany jsou různé typy zastrašovacích zařízení, která působí buď hlukem, pohybem, tvarem, barvou nebo zápachem. K ochraně vysetých semen pláňat a osetých trávníků používáme v malém měřítku zakrytí hustými větvemi a roštím nebo napneme nad záhony ve výši 10 – 20 cm tmavé nitě, jež ptáci, zejména vrabci, pěnkavy, Fringilla coelebs L., zvonci, Chloris chloris L., kosi, drozdi a špačkové zpozorují teprve před dosednutím, což je přeplaší. Toto zařízení však nepůsobí trvale, neboť ptáci záhy usedají opodál takto zabezpečeného záhonu a prostě k němu přiskáčou po zemi. Málo se též osvědčují o něco výše napnuté provázky s navázanými dlouhými papírovými pásky, střepy, plechovými odstřižky apod. (používají se zejména při ochraně krsků, polokmenů a hlavně keřů vinné révy).

        Nejlépe se osvědčují různé druhy strašáků, jež zavěšujeme nad koruny stromů a keřů, a to na tyče a delší provázek nebo drát (používá se též kroucených nití, takže se na nich zavěšené předměty neustále otáčejí), aby se zavěšení strašáci při závanu větru rozkývali; střepy (hrdla z lahví apod.) nebo kusy plechu při tom o sebe narážejí a hlomozem zaplašují hejna dotěrných vetřelců. Hlavním účelem volného a z daleka viditelného zavěšení je, aby ptáci byli již z dálky odpuzováni, tedy ještě před zapadnutím do koruny stromu.

        Zásadně nutno pamatovat, že všech zastrašovaných prostředků možno použít jen po dobu nejkratší, např. v době dozrávání třešní, jahod, révy apod., tedy nenechat viset různé strašáky po celý rok. Ptáci, ať již kterýkoliv druh, si na tato zařízení velmi brzy zvyknou a v době, kdy by měla účinkovat nejvíce, už na ně vůbec nepůsobí. Po skončené sklizni nutno všechny strašáky odstranit.

        Velmi dobře se osvědčuje střídání a přemisťování různě sestrojených strašáků, tak např. dřevěných křížů s navléknutým vycpaným kabátem a kloboukem, vycpané králičí nebo kočičí kůže, hadry volně zavěšené nad stromy a keře (modrá barva strašáků se osvědčuje nejlépe), proužky papíru volně naházené do korun stromů nebo na keře, nebo přivázané na provázky a nitě (jako dračí ocas), do bramboru nebo do kaštanu hvězdicovitě zapíchaná brka nebo úlomky zrcadla, vycpaní dravci (jestřáb, krahujec), plechovky po konservách rozstřižené na úzký pásek v podobě spirálového hada, jenž se ve slabém závanu větru nebo při zavěšení na stočených nitích neustále otáčí a tak i lesekm zastrašuje ptáky.

        Ještě lépe se osvědčují zařízení hřmotící, např. častěji opakované střílení (byly sestrojeny též automatické pistole na ocelové pero); účinnější je, odstřelíme-li při prvém zapadání škůdců do ovocných sadů a zahrad několik ptáků, jež pak rozvěsíme jako jiné strašáky na provázky, popř. – při ochraně polí proti vranám a havranům – rozhodíme roztrhané ptáky (křídla, hlavu, trup) po pozemku. Uspokojivých výsledků bylo též dosaženo použitím širších pásků ze slabého hliníkového (duralového) plechu, jež zavěšujeme, podobně jako střepy, na provázky mezi koruny stromů nebo záhony. Tyto lehké plíšky se pohybují i za sebemenšího vánku a oslnivým leskem a chřestivými zvuky zahánějí ptáky; možno použít též staniolových pásků. Zaseté záhony i pařeniště chráníme bezpečně přikrytím rámem s drátěným pletivem (velikost ok nejvýše 15 – 20 mm).

        Čerstvě roubované stromy chráníme před ulomením nebo vyvrácením roubů přivázáním silnější větévky nebo ještě lépe obloukem z vrbového prutu, na nějž pak mohou ptáci usednout, aniž roub poškodí.

        Odstranění špaččích budek z okolí ovocných sadů má nepatrný význam, neboť hlavní škody jsou napáchány hejny mláďat a starých ptáků, která k nám přitahují ze vzdáleného okolí. Účelnější než pouhé odstranění špačníků je jejich záměna budkami pro sýkory. Proti záplavám vrabců (domácích i polních) se bráníme ničením jejich hnízd s vejci a mláďaty a odchytem starších ptáků do speciálních lapacích klecí.