Bejlomorka hrušňová

Dasyneura piri (Bouché)

        Přes 2 mm dlouhá muška podobná droboučkému komárku, s hrudí na bocích masově červenou, jinak černohnědá. Je původcem zkadeření okrajů hrušňových listů. V květnu až v červenci klade samička na mladé, dosud svinuté hrušňové listy bílá vajíčka, z nichž se brzy líhnou bílé, beznohé larvičky, žijící po celou dobu svého života pod svinutými a zkadeřenými listovými okraji. Pletivo se po těchto okrajích následkem podráždění larvami mocněji vyvinuje, takže je křehké až lámavé. Zbujelá pletiva představují i v tomto případě jakousi hálku, která zveličenými buňkami svých pletiv poskytuje larvám nejlepší živiny. Listy mohou být i tak silně napadeny, že pletiva zkadeří na okraji celé čepele, často jsou tak napadeny všechny listy na stromě. Přitom barva listů se nemění, jen při zvláště silném napadení okraje listové u některých odrůd zčernají. Jakmile dosáhly larvy délky 2 mm, při čemž je jejich tělo stále poloprůhledné a bělavé, padají k zemi a kuklí se v nepatrné hloubce, obyčejně 2 – 5 cm pod povrchem. Jen výjimečně se kuklí v hálkách, v zavinutých listových okrajích. Zámotek, který si larva před zakuklením v půdě zhotoví z jemných bělavých vláken, je vřetenovitého tvaru, něco málo přes 2 mm dlouhý a přes půl mm široký, obalen na povrchu zrnky půdy. O nějaké velké škodlivosti tohoto druhu nelze mluvit, protože i stromy silně napadené mohou dobře plodit. Ale ve školkách může být silnější napadení vedoucích letorostů již vážnější, zejména při výskytu ještě jednoho letního pokolení. Protože všechny larvy bez výjimky se kuklí pod stromem, který byl napaden, je likvidace škůdce v půdě v larválním stadiu dobře možná a snadno proveditelná. Sirouhlík se však neosvědčil. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo desinfekcí přípravky HCH při dávce ½ - 1 kg na ar; stačí vpravit přípravek železnými hráběmi mělce do půdy. Podobně i prohnojení půdy na podzim žíravinami mělo velmi dobré výsledky, stejně jako posypání půdy těmito hnojivy v době kuklení larev.