Včela medonosná

Apis mellifera L.

        V této stati pojednáváme jen o včele medonosné, nikoliv o včelách všeobecně, i když včel, které náležejí jiným rodům, žije u nás mnoho druhů a možno říci, že většina jich má v ovocnářství význam. Zejména v horských krajích se samotářské včely účastní do značné míry opylení ovocných stromů.

        Na ovoci působí včely škody celkem nepatrné. Jen v letech suchých, kdy nemají dostatek pastvy, nebo zavinil-li jejich hlad včelař, vyhledávající především vosami nahlodané šťavnaté a sladké plody hrušek, sliv, renklód, meruněk, i bobule révy vinné. Jsou-li tyto plody nakaženy chorobami, zejména moniliosou, mohou se včely spolu s ostatním hmyzem, zejména vosami, sršněmi a mouchami podílet do značné míry na roznášení výtrusů na jiné plody. Protože ústrojí včely je uzpůsobeno především k lízání, vyhledávají včely jen plody poškozené. Škody na spadlém nebo na stromě visícím, většinou již zapomenutém a přezrálém ovoci jsou však zcela nepatrné. Značné škody mohou způsobit včely na zrajících malinách, vysávajíce z peckoviček sladkou šťávu. I málo poškozené plody do rána zaschnou; zjev pěstitelům malin velmi dobře známý, připisovaný však omylem jiným škodlivým vlivům. Důvody nejsou známy (snad nepatrné trhlinky na peckovičkách), protože se tak chovaly i včely, u nichž bylo postaráno o napájení vodou.

        Včel je nutně zapotřebí k opylení ovocných stromů a keřů, což nejlépe dosvědčují velmi nízké sklizně ovoce v letech se studeným jarem, kdy včely, oproti čmelákům velmi choulostivé, létaly málo nebo nelétaly vůbec. S ohledem na velkou důležitost včel, jako hmyzu opylujícího kulturní rostliny, snaží se moderní fytotherapis vyloučit z postřikových látek a zejména z poprašovacích přípravků ty, které jsou včelám nebezpečné, jimiž mohou být včely otráveny.

        Pro zvýšení rostlinné a živočišné výroby v zemědělství bylo nutné zavádět v poslední době velké monokultury, jak v polních kulturách, tak v ovocnářství. Tato opatření způsobila citelné poruchy biocenosy v přírodě. Mnoho druhů hmyzu, který se v dřívějších dobách v pestřejších kulturách rostlin neprojevoval tak škodlivě, se pojednou v poměrně velmi krátké době rozmnožil v dosud nevídané míře. Je to nutné zlo, s nímž musíme počítat, protože bez velkých celků monokultur v družstevním hospodářství moderního zemědělství je nemyslitelné vyrobit tolik, kolik lidstvo potřebuje. Větší výskyt škůdců vyžaduje si zvýšeného použití chemických přípravků, což mělo a má dosud velmi často za následek nepříjemné zásahy do včelařství, jehož vývoj široce souvisí s ovocnářstvím a bez něhož si mnohou kulturu nelze ani dost době představit. Na jedné straně nutno se smířit s tím, že se bez použití chemických přípravků v budoucnosti neobejdeme, na druhé straně je stále veliké nebezpečí těchto přípravků nejen pro včely, ale i pro jiný hmyz, který se účastní při opylování kulturních rostlin nebo je jinak užitečný. Nebezpečí je zváště veliké při použití letadel, kdy často se nelze vyhnout poprášení sousedních kvetoucích kultur nebo luk, kam vítr rozprašovaný přípravek zanáší. Bez leteckých zásahů je do budoucna ochrana velkých, zejména polních kultur v krátkém čase nemyslitelná. Bez včel a rozvoje včelařství je nemyslitelné nejen ovocnářství, ale i pěstování některých polních kultur, zejména řepky olejné, hořčice a vojtěšky. Přesvědčivě o tom mluví četné pokusy provedené nejen u ná, ale i v cizině. Zvýšení počtu včelstev zvýšilo velmi často nečekanou měrou především výnosy ovocných sadů a jmenovaných kultur. Připočteme-li k tomu obrovský hospodářský efekt, vyplývající ze snůškyf medu, jeví se nutnost co největší možné spolupráce ovocnářů a ostatních pěstitelů kulturních rostlin se včelaři.

        Včely jsou zvláště citlivé na některé chemické přípravky používané v ochraně rostlin. Citlivost u některých ras je již téměř tak vysoká jako u much, jichž se používá běžně k testování účinnosti některých insekticidních látak. Je způsobena do značné míry i tisíciletým chovem tohoto hmyzu pro potřeby člověka. Tím více musí každého zajímat otázka vlivu chemických přípravků k ochraně rostlin na včely a řešení všech možností, jak zabránit škodám. Proto věnujeme této otázce i na tomto místě více pozornosti nežli v dřívější ovocnářské literatuře naší i cizí. Naši včelaři trpěli pocitem, že náš chemický průmysl a výzkum v ochraně rostlin nechává otázky ochrany včelstev před škodlivým vlivem chemických přípravků používaných v ochraně rostlin stranou. Této otázce je vška naopak věnována velká pozornost.

        Nebezpečí při použití chemických přípravků na ochranu rostlin není pro včely vždy stejně velké. Záleží na druhu přípravku, na technice jeho použití, na době použití i na koncentraci. Zatím způsobily největší ztráty včelstev především poprašovací přípravky, které jsou vždy mnohem nebezpečnější než postřikovací. Týká se to především poprašování řepky olejky a hořčice. U těchto kultur došlo zatím k největším škodám na včelstvech vůbec. Menší škody byly zaznamenány při ošetření kultur brambor proti mandelince bramborové, a to jen tehdy, byla-li kultura zaplevelena v době poprachu nebo postřiku kvetoucím plevelem, nebo byl-li poprach odnesen větrem na sousední louku. Menší škody byly způsobeny při ošetření ovocných stromů a nejmenší škody u nás i v cizině byly pozorovány při chemickém hubení plevelů hormonálními přípravky. V přítomné době byly vyrobeny velmi účinné přípravky na ochranu rostlin, někdy méně nebezpečné pro člověka a teplokrevná zvířata nežli přípravky dřívější, jindy opět pro člověka mnohem jedovatější (Systox). Také pro včely jsou mnohé z nich jedovatějš, než byly dříve. A nejde tu jen o vysloveně hmyzohubné čili insekticidní přípravky, ale i o četné přípravky houbomorné čili fungicidní, z nichž mnohé (sirnaté) jsou pro včely také dost nebezpečné. Podle pořadí jedovatosti jsou pro včely jedovaté především přípravky arsenové, HCH, E 605, DDT, pyrehrové, devisové, nikotinové, organická barviva a přípravky plevelohubné čili herbicidní (2,4 D s účinnou látkou kyselinou dichlorphenoxyoctovou). Jedině sírovápenná jícha, bordóská jícha, přípravky kvasiové a moderní přípravky karbazolové (tetranitrokarbazol) jsou včelám zcela neškodné.

        U jedovatých látek používaných v ochraně rostlin záleží ovšem velmi nejen na použité koncentraci (čím je vyšší, tím je i jedovatost vyšší), ale též na teplotě, při které došlo k jejich použití (se stoupající teplotou stoupá i jedovatost).

        Správná doba použití přípravků E 605 a jim podobných je v zemědělské praxi s ohledem na včely nesmírně důležitá, ať jde o kterýkoliv druh kultury. Pokusy v Německu ukázaly, že při použití tři dny před květem řepky nezanechaly přípravky vůbec škodlivých následků na včelách. Podle údajů výrobců těchto přípravků nemůže dojít k otravě včel už za 24 hodiny po postřiku, protože účinná substance je dávno absorbována povrchem listů dovnitř rostlinných pletiv. (V tomto směru se údaje jiných autorů poněkud rozcházejí, takže bude zapotřebí dalších šetření a přesného, kritického zhodnocení dalších a dalších pokusů, než budou tyto přípravky zavedeny do zemědělské praxe ve velkém rozsahu, jak se právem očekává). Bylo zjištěno, že přípravky Systox, Pestox III nebo Schradan, které mají systemický účinek, jsou rostlinou, aniž ji uškodí, vstřebány do listů a kořenů a působí zevnitř na škůdce, zejména na svý hmyz, ničivě po dobu 5 – 6 týdnů. Nektar postříkaných rostlin prý však nebyl pro včely jedovatý vůbec. Totéž se týká všech nejnovějších, systemicky působících přípravků. Systox zaujal v poslední době pro neobyčejnou účinnost již při velmi nízkých koncentracích nejvíc pozornost všech pracovníků v ochraně rostlin. Podaří-li se v budoucnu vyrobit tyto přípravky s menší jedovatostí pro člověka a také pro včely, jak se o to snaží řada výrobců, pak by mohly být splněny naděje na zmenšení stále rostoucího nebezpečí virových chorob přenášených především savým hmyzem, který lze nejúspěšněji hubit právě insekticidy se systemickým účinkem.

        Také přípravky používané v ovocnářské praxi k hubení škůdců ve stadiu vajíček, tedy přípravky dinitrokresolové (organická barviva) nejsou pro včely zcela neškodné, přišly-li včely s nimi do styku bezprostředně po postřiku nebo krátce po něm. Naproti tomu bylo již četnými pokusy zjištěno, že zaschlý povlak organického barviva není již pro včely nebezpečný. Otrava včel po organickém barvivu se často projevuje opakovaným tancem na místě a cukavými pohyby nohou, tedy podobnými příznaky jako po otravě DDT. Schopnost letu je velmi snížena, včely ztrácejí zájem o pastvu. V předjaří je proto třeba i při použití organických barviv velké opatrnosti.

        Škodám způsobeným chemickými přípravky na včelách lze předejít uzavřením včelstev na kratší dobu, jak se to v poslední době zavádí v Německu i jinde. Především při použití přípravků E 605 se doporučuje uzavření včelstev do jistého okruhu i na několik dní. Po uzavření česna v noci nebo velmi časně ráno musí být postaráno o dokonalou výměnu vzduchu v úlu. Včely jsou uzavřením česna na jaře, v době první snůšky, pochopitelně velmi zneklidněny. Do značné míry lze tomu ochlazením úlů a jejich zastíněním. Pravděpodobně bude v budoucnosti nutno budovat ve včelínech i speciální zařízení pro tento účel, což by mělo velkou důležitost. I když se totiž všeobecně tvrdí, že uzavření včelstev i na několik dní nemá zlých následků na život včelstva, přece podrobné studie poslední doby ukázaly, že to může mít velmi škodlivý vliv na matku, která poruchami teploty a především vlivem velkého rozčilení dělnic omezí nebo dokonce zcela zastaví kladení vajíček. Proto někdy klesne velmi nečekaně a nepříjemně snůška. Uzavření včelstev musí být co nejkratší, to znamená, že postřiky moderními přípravky musí být co nejkratší, to znamená, že postřiky moderními přípravky musí být co nejrychlejší, a je tedy nejvýhodnější používat k aplikaci především letadel. Kromě toho bude nutno vytvořit spolehlivou organisaci rostlinolékařské služby, která by byla v těsném spojení sse včelařskými důvěrníky v obcích.

        Při použití všech přípravků jedovatých pro včely nutno především dbát, aby postřiková nebo poprašovací látka nepřišla do květů, které jsou včelami navštěvovány. Týká se to pochopitelně nejen kulturních rostlin kvetoucích, ale i kvetoucích plevelů pod stromy nebo v nejbližším sousedství. U ovocných stormů je tato záležitost celkem jasná. Do květu se stříkat nesmí a také vyjma několika případů (plodomorka hrušková) by takový postřik byl s ohledem na škůdce předčasný. Na zákaz postřiku v době květu ovocných stromů bylo i u nás pamatováno již před lety vydáním vládního nařízení a je na to pamatováno i v nynějším zákonodárství, týkajícím se zvýšení a zvelebení rostlinné výroby.

        Jak již uvedeno, nejsou ani tak zvané hormonální plevelohubné čili herbicidní přípravky zcela bez škodlivého vlivu na včely. Naopak jsou pro včely dost nebezpečné. Škodlivý vliv na včely se po jejich použití dostavuje později, po dvou až třech dnech. Proto nesmí být ani těchto přípravků použito při květoucích plevelech, např. na kvetoucí ohnici ve lnu nebo v jiné kultuře, nýbrž se musí aplikovat mnohem dříve. Je to dokonce nutné, má-li být účinnost těchto přípravků co nejvyšší. Je na to pamatováno i v návodu použití těchto přípravků. Novodobé ovocnářství nestrpí plevelů, snaží se je odstranit před květem. Je-li příliš vlhký rok, takže nelze zabránit velkému rozmnožení plevelů v sadech, pak nutno kvetoucí plevel před postřikem aspoň pokosit, nebo kvete-li jen částečně, vytrhat kvetoucí rostliny.

        Už před lety byla snaha nahradit arsenové přípravky, právem považované, pokud jde o včely, za jedny z nejjedovatějších, přípravky nejedovatými i pro včely, především v kulturách ovocných sadů a vinic, kde bylo arzeničnanů dosud s úspěchem používáno. V Dynolu, který je dnes používán jako náahrada za arseničnan olovnatý, možno spatřovat hodnotnou náhradu pokud jde o účinnost, ale nebezpečí pro včely jeho zavedením příliš sníženo nebylo. Je-li však Dynolu použito večer nebo za sychravého počasí, kdy včely nelétají, pak nebezpečí uhynutí včel, podle našich zkušeností skoro není. Naproti tomu postřik Dynolem za slunečného počasí je pro včely nebezpečný, ale také, jak zkušenosti ukázaly, i méně účinný. Nebezpečný je proto, že včely olizují krůpěje postřiku na listech, což činí skoro u všech postřikových látek, bylo-li jich použito v době jejich letu. (Dynol, jakožto náhradu za arseničnan olovnatý, bude nutno vyřadit v ochranně ovocných stromů, protože na jabloních vede jeho časté použití k přemnožení svilušky.)

        Fysiologické působení jednotlivých chemických přípravků na organismus včely je podle druhů různé a velmi charakteristické. Po DDT a HCH se zasažená včela pokládá na záda, rychle pohybuje nohama, v kruzích „tančí“, pohybujíc při tom obyčejně jen jedním párem křídel. Zvláště rychle působí HCH, E 605 (již po půl hodině, až po hodině), DDT po několika hodinách, organická barviva zpravidla za 24 hodin a hormonální plevelohubné přípravky dokonce až po několika dnech. Rychlost účinku přípravků HCH na včely je tak značná, že zasažené včely obyčejně se do úlu nevracejí, protože buď hynou cestou, nebo ještě dříve, nežli nastoupily zpáteční cestu. To má nesporně ve srovnání s jinými pro včely škodlivými přípravky jistou výhodu v tom, že nejsou přípravkem nakaženy včely v úlu. Proot jsou přípravky E 605 mnohem nebezpečnější, protože působí později a dovolují včelám vrátit se do úlu. To je ovšem pro ostatní včely velmi osudné. Poznají na své vrátivší se družce, řídíce se čichem, že byla zasažena, zneklidnějí a tím, že se jí dotýkají, otráví se též. Bylo pozorováno, že reakce včel v úlu je tak velká, že na otrávenou včelu úplně útočí, ubodají ji, takže po hromadnějším návratu otrávených včel dochází ke stejnému zjevu, jaký znají včelaři ze souboje dělnic se zlodějkami. Pokusy ukázaly, že přidání několika včel uměle postříkaných normálními dávkami přípravků E 605 do matečného včelstva způsobilo stonásobné i vyšší ztráty ostatních dělnic. Rozčilení ve včelstvu může být dokonce tak velké, že při souboji může přijít o život i matka a včelstvo osiří.

        Vydání směrnic pro použití chemických přípravků na ochranu rostlin, pokud jsou jedovaté a nebezpečné pro včely, je uskutečněno již celé řadě států, především v Německu. U nás je na to pamatováno každoročními směrnicemi ministerstva zemědělství.