Květopas peckový

Furcipes rectirostris (L.) (Anthonomus druparum L.) 

        S ostatními květopasy velmi příbuzný a jim též vzhledem podobný brouk, jehož bionomie je však jiná. Na rozdíl od ostatních květopasů je jeho nosec rovný, namířený kupředu. Délka těla je 4 – 4,5 mm, krovky jsou žlutohnědé, chlupaté. Setkáváme se s ním od ajra do konce léta, zejména v době květu třešní a višní, jejichž květy někdy ožírá podobně jako vyrašené listy, v nichž vyžírá dírky. Tento úživný žír je však vždy zcela nepatrný. U nás je tento nosatec rozšířen všude; místy je dost hojný, ale je málo známý. Samička klade vajíčka do třešňových nebo višňových holiček. Noscem navrtává zelené holičky až k pecce a do každé naklade jen jedno protáhlé, bílé vajíčko. Otvor, kterým bylo vloženo až do pecky, je až k povrchu plodu ucpán ztuhlým sekretem, kterým brouk zaplní celý kanálek jako zátkou. Larva se vyvíjí pomalu, vyžírá jádro příštího plodu, který se však při tom normálně vyvíjí. Dužnina plodu, vyjma místo vpichu, které zkorkovatí a zůstane až k pecce propadlé, se vyvíjí normálně, vždy však, i u přezrálých višní nebo třešní, jde špatně od pecky. Napadeny bývají též ptáčnice, plody střemchy i plody broskvoní. Pecky spadlé na zem mívají jádro z větší části již vyžráno a obsahují buď dospělou larvu, nebo kuklu. Z kukly vylíhlí brouci přezimují nejčastěji v peckách, z nichž se prokousávají ven až na jaře. Pokud se brouci líhnou na podzim (teplý podzim nebo u plodů ptáčnic sklizených pro výsevy a dosušovaných na slunci), přezimují ve spadlém listí. Škodlivost tohoto celkem u nás málo známého, ale místy hojného brouka nelze podceňovat. Obyčejně se s ním setkáme nejčastěji v luštírnách při přípravě stratifikace pecek, kdy se stává nápadným jednak to, že pecky jsou od právě vylezlých brouků proděravělé, nebo pokud obsahují ještě kukly nebo brouky, plavou na hladině vodní. Roku 1950 a 1952 se objevil tento škůdce nejen na ptáčnicích, ale i na pěstovaných višních a třešních v podkrkonošské ovocnářské oblasti. Stojí za zmínku, že plody napadené tímto škůdcem nebyly nikdy současně napadeny vrtulí třešňovou, i když šlo u některých odrůd, jako u uherky, o velmi silný, téměř 100 % výskyt.

    Ochrana: Přímá ochrana nebyla u nás zatím nikde uskutečněna. V sousedních státech se osvědčily opakované postřiky přípravky 1 % DDT po odkvětu třešní a višní v době úživného žíru brouků a kladení vajíček. V luštírnách nutno napadené pecky po vypírání (pokud jsou v nich ještě brouci nebo kukly) pálit, aby se tak výskyt škůdce omezil.