Roztoč hrušňový – Vlnovník hrušňový

Eriphyes piri Pagst.

        Na mladých hrušňových listech jsou na rubu puchýřkovité vydutiny z počátku žlutozelené, později až černé. Řidčeji bývají takto napadeny i mladé, dosud měkké letorosty. Jde o hálkovité zbujení pletiv, vyvolané sáním roztočů žijících uvnitř listových pletiv, kde prodělávají i svůj vývoj. Napadené listové pletivo v letních měsících černá a odumírá, listy však neopadávají.

        Roztoč je droboučký, 0,14 – 0,2 mm dlouhý, válcovitého těla, se 3 páry nohou, na jemně článkovaném těle jsou řídké delší chlupy, na konci zadečku pár nápadně dlouhých vlasovitých chlupů. Přes nemotorné tělo je tento roztoč dost pohyblivý, zejména na jaře při rašení pupenů, v nichž za šupinami přezimoval vždy ve větším počtu. Na narašených pupenech bývá nahromaděn někdy v takovém množství, že pupeny vypadají jako poprášené. Vlézá listovými průduchy na spodní straně listů do listových pletiv a zde sáním vyvolává zbujení pletiv, které se navenek projevuje jako drobné hálky. Méně často bývají napadeny plody, jejichž povrch je hrbolatý. Uvnitř listových pletiv se roztoč hrušňový množí dost rychle. Vajíčka jsou bílá, lesklá a poměrně veliká. Má pravděpodobně více pokolení do roka. Na podzim při opadu listů se část roztočů dostává do země, ale zde pravděpodobně hynou. Většina zalézá před opadem lisůt a ještě dříve ze šupiny listových nebo květných pupenů, kde za jednou šupinou přezimuje až 50 roztočů. Ven vylézají, jak uvedeno, na jaře, a to jen za teplých slunečných dnů, naopak v sychravém počasí zůstávají ukryti za šupinami, vyčkávajíce teplejšího počasí. To má velký význam pro postřikovou praxi. Roztoč hrušňový je rozšířen u nás všude; místy je velmi hojný a značně škodlivý, ne však na všech odrůdách hrušní stejně. Největší škody způsobuje ve školkách, kam bývá zavlečen rouby nebo očky a kde se může velmi nebezpečně rozšířit. Dříve byl pokládán ve školkách za škůdce nezničitelného nebo těžko zničitelného.

 

        Ochrana: Předjarní postřiky napadených hrušní organickým barvivem jen za teplého počasí, kdy roztoči vylezli na povrch pupenů, což lze snadno pouznat pouhým okem. Tehdy lze dosáhnout dobrých výsledků i použitím karbolineí nebo bílých olejů. Předčasný postřik na dosud nerašící pupeny nebo za drsného počasí je vždy nepatrně účinný nebo neúčinný vůbec. V četných pokusech byly u nás úspěchy s postřiky organickým barvivem, provedenými ve správnou dobu, i 100 %, takže i silně zamořené tabule hrušní ve školkách byly za jedinou sezónu tohoto škůdce zcela zbaveny. Dříve doporučované shrabávání a zneškodnění listů spadlých na podzim nemá v boji proti tomuto škůdci skoro významu, protože velká většina roztočů přezimuje za pupenovými šupinami.