Zobonoska slívová

Rhynchites (Involvulus) cupreus (L.)

        Nabodává květné pupeny před rozpukem nebo vykusuje dírky v holičkách švestek a sliv. Tato zobonoska je dlouhá 3,5 – 4,5 mm, je tmavě měďově hnědá, na břišní straně se slabým kovovým leskem. Špička chobotu, tykadel a chodidel jsou černé. U nás je škůdcem jen zřídka se vyskytujícím, jsou však známy případy, že se místy objevila v pozoruhodném množství a způsobila i citelné škody; v týchž místech několik let poté nebyla vůbec ke spatření. Napadá hlavně švestky, slívy a třešně, vzácněji se objevuje na jedlém jeřábu. Z planě rostoucích dřevin žije na břeku. Z jara napadá velmi často třešňové květy, které vyhlížejí stejně, jako by byly napadeny molem pupenovým. V dubnu až před rašením pupenů nahlodávají brouci rašící puepny na jejich špičce nebo je nakusují z boku. Při tomto úživném žíru poškodí jeden brouk 7 – 8 pupenů. U rašících květných poupat bývají nahlodány kalichy. Největší škody jsou však způsobeny na holičkách peckovin, které bývají poškozeny stejně jako jinými zobonoskami a do nichž samičky také kladou vajíčka, jakmile plody dosáhnou délky 15 mm. Před položením vajíčka nakousne samička nejprve na stopku plodu, jsouc obrácena zadečkem dolů. Pak přeleze na plod, v němž vyhlodá noscem dírku a do ní položí jedno vajíčko. Denně položí jedna samička jen 3 – 4 vajíčka, vzácněji více – až 13. Za celý svůj život jich naklade celkem 120. Za 4 – 11 dní se líhne z vajíčka bílá beznohá larva. Tehdy je už napadený plod spadlý na zem. Larva v něm žije od konce dubna do konce července a kuklí se 2 – 3 cm hluboko v půdě. U plodů spadlých na zem je snadno možná záměna s plody napadenými pilatkou švestkovou. Někdy zastihneme v holičkách švestek larvy obou těchto škůdců, které při žíru jedna druhé nijak nepřekážejí, neboť každá vyžírá jinou část plodu: larva pilatky jádro, larva zobonosky dužninu. Místo počátečního žiru na spadlých plodech je nápadné tím, že se jeví jakoby propadlé a zahnědlé, dírka, kterou dospělá larva opouští plod, aby se zakuklila v půdě, je stejná jako po larvě pilatky švestkové. V půdě asi 1 – 3 cm hluboko si larva zhotovuje zemitý zámotek oválného tvaru, který má rozměry 4 – 5 mm délky, 4,5 mm šířky. Po 2 – 4 týdnech se líhnou z kukel brouci, takže celý vývoj od vajíčka do dospělého brouka trvá 3 měsíce. Vylíhlé zobonosky vylézají do korun stromů, kde se zdržují se starými brouky až do podzimu, ožírajíce zelené listy na povrchu zcela podobně, jako larvy pilatky třešňové, žijící v téže době. Žír housenic pilatky je však mnohem nápadnější. Nejčastěji jsou napadeny mladé listy na koncích výhonů. Po opadu listů na podzim zalézají zobonosky buď do štěrbin kůry, nebo pod odchlípenou kůru, nebo pod listí a tam přezimují.

         Ochrana je velmi obtížná. Proti vajíčkům je neproveditelná, sběr spadlých napadených plodů je uskutečnitelný jen v malých rozměrech a zahrádkářů; je to však zatím nejlepší a nejúčinnější způsob ochrany. Hodně kukel a larev může zničit drůbež. Jistou účinnost mají arsenové přípravky, použité před květem a po odkvětu, zejména byl-li postřik opakován. Dobrou účinnost jsme zaznamenali již dříve při použití vyšších koncentrací pyrethrových přípravků před rozpukem pupenů.