Pilatka švestková, Pilatka žlutá

Hoplocampa minuta (Christ.) Hoplocampa flava (L.)                

 

        Jsou všeobecně známými původci červivosti mladých švestek a sliv. Jejich bělavé až žlutobílé housenice vyžírají jádro mladých plodů a jeho okolí. Škody jsou někdy až 100 %, zejména u některých odrůd (Althanova renklóda).

        V dospělém stavu jsou obě pilatky drobný hmyz. Pilatka švestková je 4,5 mm dlouhá, skoro celá černá, tykadla samičky jsou jasně hnědá až na první dva nebo tři základní články, které jsou též černé. Nohy jsou světle hnědé. Tento druh je hojnější ve státech s kontinentálním podnebím, kdežto pilatka žlutá je hojnější v krajích s podnebím přímořským (Anglie). Pilatka žlutá bývá také delší, měří 6 mm. Je celá žlutohnědá. Po páření, již koncem dubna nebo počátkem května, v době květu švestek a slivoní, kladou samičky obou druhů vajíčka jednotlivě, vždy do taštičkovitých zářezů v kališních uštech. Před pářením navštěvují první květy peckovin i jiných stromů a keřů a vyhledávají nektar, za kterým se ponořují hluboko do trubkovitých květů, majíce při tom křídla těsně přitažena k tělu. V květech se při tom zdržují několik minut a často zde také přenocují. Po několika dnech návštěv květů se teprve páří a kladou vajíčka. Nejvíce navštěvují květy peckovin v ranních hodinách, jakmile se vzduch dostatečně oteplil; za sychravého počasí do květů nelétají. Po páření lezou samičky, hbitě pohybujíce tykadly, po kvetoucích větvičkách a vyhledávají kališní ušty k nakladení vajíček. Vajíčko je dlouhé 0,5 mm a 0,23 mm široké, ledvinovitého obrysu, lesklé, bílé. Jedna samička naklade průměrně 40 – 70 vajíček po jednom do každého květu. Ve skutečnosti však znehodnotí mnohem větší počet plodů, než je počet nakladených vajíček, protože larvy přelézají často i čtyřikrát do plodů nových. Možno tedy odhadnout, že jediná samička vykladením průměrně 50 vajíček zaviní červivost bezmála 200 plodů. Napadené plody poznáme snadno, protože mají v sobě jako tuha v tužce širokou dírku, kterou je odstraňován hnědý trus a kudy přichází dovnitř plodu vzduch, který potřebuje larva k dýchání.

        Napadené květy se poznají už méně snadno. Je třeba důkladně prohlédnout jejich kališní ušty. Ten, který je napaden, v němž samička nařízla pilečkovitým kladélkem taštičku pro vložení vajíčka, jeví vždy hnědozelenou tečku. Je to odumřelá, naříznutím poškozená pokožka kališního uštu. Z vajíčka vylíhlá housenice je bílá až zelenobílá s 13 dobře znatelnými články těla. Má 3 páry nohou na hrudi, na článcích zadečku 6 párů panožek a na posledním pár pošinek. Hlava je oranžově hnědá, lesklá. Housenice se živí od počátku měkkým jádrem a dužninou kolem jádra. Žije celkem tři týdny, prodělávajíc pět vývojových stadií. Dospělá je 6 mm dlouhá a páchne po štěnicích. Přelézá-li do jiného plodu, nevleze hned do nejbližšího, nýbrž někdy trvá i několik dní, nežli nalezne ten, který jí vyhovuje. Dospělá housenice padá na zem, vlézá ihned do půdy, kde ještě téhož dne nebo příštího dne si zhotoví zámotek 5 – 6 mm dlouhý a 2,5 – 3 mm široký, bělavý, pokrytý zrnky písku a hlíny; jeho vnitřní strana je hladká. Nejčastěji bývá zámotek v hloubce 17 – 23 cm, též však mělčeji. V něm setrvává housenice po dobu 8 měsíců v nehybném stavu. Teprve na jaře příštího roku, obyčejně v březnu nebo počátkem dubna, se v zámotku kuklí a za 10 – 14 dní vyletuje z kukly dospělý hmyz.

Škodlivost pilatek může být, jak uvedeno z počátku, velmi značná. Nezřídka je pěstitel připraven opadem napadených holiček jako hrách velikých o největší část úrody a někdy i o úrodu celou. Napadení plodů trvá od odkvětu až do konce června, takže pod napadenými stromy možno nalézt červivé spadlé holičky různé velikosti, což samo svědčí o tom, že byly postupně napadány dorůstajícími larvami, které přelézaly z jednoho plodu do druhého, a že i kladení vajíček bylo postupné. Pilatka švestková i žlutá jsou nebezpečnými škůdci hlavně v teplejších polohách u raných švestek, raných sliv a mirabelek. Nejméně bývá napadána švestka Domácí, ačkoliv i zde bývají výjimky. Čím je počasí v době před květem a po květu teplejší, tím větší bývá napadení. Naopak, je-li v tu dobu počasí sychravé, deštivé, možno skoro s jistotou tvrdit, že napadení pilatkou bude malé nebo žádné; nejsilněji se projevuje po suchých a teplých letech.

 

        Ochrana proti pilatce švestkové i žluté je velmi nesnadná a má na území našeho státu svoji historii. Za druhé světové války vzrostl u nás nečekanou měrou zájem o ovoce a tedy o slívy a renklódy. Proto se začali pěstitelé více zajímat o potírání pilatky, která v některých sadech peckovin, zejména na Čáslavsku, způsobovala v předchozích letech obrovské škody. Přišlo se tak na způsob hubení, který byl sice s dnešního stanoviska ochrany málo účinný, ale přesto dobrý. Byly to bílé papírové rukávce, které v době těsně před rozkvětem slivoní, švestek a renklód byly natřeny lepem a nastrčeny na koncové větve, které právě začínaly zakvétat. Na tyto lepové rukávce se nachytalo hodně pilatek, někdy až 60 kusů na jeden. Dnes je tento způsob již zastaralý a nahrazen chemickou ochranou, která je levnější, méně pracná a také mnohem úspěšnější. Odvaru z kvasiového dřeva se však dnes už nepoužívá ani u nás, ani v cizině, ačkoliv tento způsob boje zaručoval velké úspěchy, neboť zasažené housenice ve velmi krátké době hynuly. Po druhé světové válce ustal dovoz kvasiového dřeva docela a pozornost se obrátila k přípravkům DDT a HCH av poslední době též k E 605 a systemicky působícím insekticidům. Při použití postřikového DDT (Dynolu) v koncentraci 1 % nutno dodržovat směrnice a stříkat těsně před počátkem květu a postřik ihned po odkvětu opakovat. Postřik do květu by znamenatl značné ohrožení včel. Proti pilatkám je postřik DDT velmi účinný, trochu méně účinný je proti larvám, proti nimž je už namířen postřik druhý, po odkvětu. Též přípravky Nikotinové a HCH se ukázaly velmi účinnými, zejména při postřiku po odkvětu. Holandský přípravek HCH značky Bentox WP 10 byl u nás vyzkoušen zatím jen pokusně a ukázal se jako velmi účinný; jeden postřik vedený hned po opadu korunních plátků směrem nahoru dostačoval k zachránění celé úrody. Ve stejnou dobu lze s úspěchem použít i přípravků E 605-forte v koncentraci 0,05 % nebo stejně koncentrovaného přípravku Systox. Oba tyto přípravky se podle očekávání osvědčily znamenitě, takže je můžeme pokládat za jedny z nejlepších, ovšem jen tehdy, nebylo-li s postřikovou látkou šetřeno a ohrožené stromy byly postříkány co nejdůkladněji. Současně musíme dodržovat všechny bezpečnostní předpisy nejen s ohledem na obsluhu při postřiku, ale též na včely.

 

        Ochrana proti pilatkám postřiky před rozkvětem je u nás prováděna rok od roku lépe nejen v zahrádkách, kde tento škůdce bývá nejčastější, ale též ve velkých výsadbách peckovin, pěstovaných především pro konzervárenský průmysl.