Ploskohřbetka třešňová

Neurotoma nemoralis (L.)

        Pilatkám velmi příbuzný blanokřídlý hmyz, jehož larvy, housenice, žijí pospolitě na třešních, broskvoních, mandloních, meruňkách (velmi hojně v červnu 1956 v Hustopečích). Ožírají listy až na střední listový nerv a spřádají další listy v hnízdaf velká jako pěsť nebo dětská hlava. Předivo, kterým jsou listy navzájem spřádány a na kterém visí i trus, je z velmi pevných hnědých vláken. Zelené housenice se zdržují po celý život v těchto hnízdech; kuklí se v půdě.

        Dospělý hmyz, podobný pilatkám, je 8 mm dlouhý, v rozpětí křídel dosahuje 14 – 16 mm. Hlava je černá, s několika jasně žlutými skvrnami, které vroubí oči a kořeny tykadel. Tykadla jsou černá, složená z 20 – 22 stejně velkých článků, nohy jsou hnědé, jen kyčle a holně jsou světle žluté. Ploskohřbetky nepřijímají žádnou potravu, nenavštěvují ani květy, brzy po oplození kladou vajíčka a hned potom hynou. Vajíčka jsou vykladena na spodní i svrchní stranu listů, nejčastěji v podobě řetízku podél listového okraje nebo podél hlavního listového nervu. Na broskvoních bývají nakladena často na dosud nerozvitých listech. Jedna samička naklade v několika skupinách celkem kolem 100 vajíček, podle některých cizích autorů až 250. Vajíčka jsou žlutá, eliptická, 1,6 mm dlouhá a 0,6 mm široká. Za 7 – 11 dní po vykladení se z nich líhnou zelené housenice, které hned ožírají list, na němž byla vajíčka, a připřádají k němu listy sousední. Dospělá housenice je tmavozelená, s podélnými tmavšími čarami na hřbetě. Hlava a hřbetní část prvního hrudního článku jsou černé, stejně i nohy. Dospělá housenice je dlouhá 2 – 2,5 cm, spouští se po vlákně k zemi, kde se v hloubce 20 – 25 cm zakukluje v zemitém zámotku; podobně jako pilatky přetrvává v něm celou zimu až do jara v larválním stadiu. Za 14 dní po zakuklení se líhne dospělý hmyz, s nímž se v našich klimatických poměrech setkáváme od konce dubna do konce června. Samičky zůstávají většinou sedět na listech, kdežto samečci kolem nich živě poletují. Ploskořbetka třešňová napadá především třešně, višně, méně často broskvoně a meruňky, nejméně švestky a renklódy. Škody nebývají nikdy veliké, spíše se objevuje jen ojediněle; v některých krajích se nevyskytuje vůbec. Hnízda housenic bývají podle našich pozorování navštěvována sýkorami, které v době krmení z nich vyberou housenice. Z cizopasníků jsou známy zejména druhy: Holocremnus incrassator Holm. a Limmerium crassifemur Thoms.

 

        Ochrana: Hnízda s housenicemi odstřihujeme a mechanicky ničíme. Jsou z dálky dobře viditelná, bývají skoro vždy na koncích větví, podobně jako hnízda housenek některých škůdců. Z postřiků se osvědčily dobře emulse DDT, zejména 1 % Dynol. V sadech ošetřovaných pravidelnými postřiky se tento škůdce vůbec nevyskytuje, zejména ne v takových, kde je půda občas kypřena.