Písařík révový

Adoxus obscurus (ab. villosulus) (Schr.) (– Bromius obscurus L.) 

        Téměř ve všech evropských vinicích známý a v některých letech i škodlivý brouk z čeledi mandelinek Chrysomelidae. U nás se vyskytuje ve vinorodých krajích Slovenska i Moravy, odkud jsme převzali i lidový název písařík. Je 4 – 5 mm dlouhý, hnědý nebo černomodrý. Brouci se objevují od konce května, nejvíce však v červnu a v červenci. Na listech révy na horní straně listové čepele vyžírají proužky ve tvaru čárek nebo obloučků, vyhlížejících někdy jako nepodařená písmena. Proužky bývají něco přes 1 mm široké. Vajíčka jsou kladena nejčastěji ke kořenům, někdy také na spodní stranu listů révy nebo dokonce na kůru. V těchto případech padají larvy vylíhlé za 8 – 14 dní k zemi, zavrtávají se do ní a žijí na kořenech, které ohlodávají. V dospělém vývojovém stadiu vyžírají v kořenech často chodbičky, většinou však jen povrchové podélné rýhy, v nichž vězí larvy jen přední část těla. Dospělá larva je 6 – 8 mm dlouhá, bělavě žlutá, slabě chlupatá, velmi podobná larvám nosatců, zejména lalokonosců, s nimiž může být velmi snadno zaměněna. Liší se však od nich 3 páry nohou. Hlava je silně klenutá, oči chybějí. Ožrané kořeny révy někdy usychají, hrozny opadávají. U nás jem dosud tak veliké poškození nepozorovali. Žír larev na kořenech trvá až do podzimu, do opadu révového listí. Dospělé larvy se kuklí v půdě v hlinitém zámotku. Kukla je z počátku bělavá, později před vylíhnutím brouka hnědá. Škůdce především ve vinicích na lehkých půdách. U nás je, jak uvedeno, známý všude, ale nikde nepůsobí velkých škod, i když někdy ožírá trochu i bobule stejným způsobem jako listy. Postřiky révy proti obalečům révy vinné působí velmi dobře i proti tomuto škůdci, takže v ošetřovaných vinicích je již velmi řídkým zjevem.