Virosy rybíz
Rybízy jsou postihovány virovými chorobami poměrně často. U různých druhů rybízu jsou to virosy různé. Vcelku nelze považovat otázku viros rybízu za dostatečně vyjasněnou.
Rozprostřená a okrajová mosaika červeného a černého rybízu (která byla popsána SMOLÁKEM), je u nás vzácná. O něco hojnější je aukubou mosaika, projevující se žlutavými až žlutými, většími i zcela malými, více či méně ostře ohraničenými skvrnkami na listech. Velkoplodé odrůdy (typu „Třešňového“) trpí jí více. Úrodnost onemocněnlých keřů se snižuje.
Zdá se, že od našich mosaik je odlišná i virová kroužkovitost rybízu, ačkoliv to nebylo dosud přezkoušeno. Podobné kroužkovitosti rybízu se totiž vyskytují i u nás. U rybízů, zvláště u mladých semenáčů, vyvolává světlé kroužky s tmavým vnitřkem i světlé proužky podél žilek, později až žlutou chlorosu starších listů. Virus se uchová mimo rostlinu v suchém listovém pletivu aktivní sotva týden, snese zředění 1 : 5000, teploty 66 – 68 °C. Nemoc se dá přenés na různé rostliny, tak na laskavec, mnohé lilkovité, též složnokvěté, špenát.
V obraně proti těmto virosám platí totéž, co proti virovému zvratu u rybízu černého.
Virový zvrat černého rybízu. Virový zvrat (machrovost, reversion) je velmi nebezpečná, zhusta nepoznaná choroba této významné plodiny. Jak jednotlivé větve, tak i celé keře mohou být neplodné nebo velmi málo plodné. Kalich má hluboce rozdělené, chlupatější ušty, někdy zlistnaťují tyčinky, blizny se nitkovitě protahují a vyčnívají z květu, opylení je špatné, korunka má rourkovitý tvar místo kalichového, květ fialoví, květenství opadává, plody scvrkávají a opadávají. Větve se silněji větví, dochází ke „křovitosti“ keřů. Při slabším ochuravění bývají chorobné změny jen na horní části prýtů, dolní bývají alespoň zdánlivě zdravé. Na prýtech z loňského roku bývají příznaky nemoci nejpatrnější. Ruská badatelka ALEKSEJEVOVÁ vypracovala metodu k zjištění této virosy ještě ve fázi pupenů, a to na podzim na základě anatomie pupenů. Podle některých badatelů ztrácejí nemocné keře charakteristickou vůni černého rybízu. Choroba může být zaměněna s fysiologickými poruchami. Zejména v počátcích je těžko poznatelná; některé příznaky – zahuštění listů, jejich deformace a asymetrie se dostavují až dosti pozdě, někdy jen na jednotlivých prýtech nebo i listech. Typické změny jsou na listech. Počet listových laloků bývá menší než u listů zdravého keře, zářezy listů jsou hlubší, listy jsou často menší, zoubkování je ostřejší, počet postranních žilek, končících zoubky, zejména na středním konečném laloku, je menší (u zdravých listů 5 – 8, u nemocných méně), tím je zmenšen i počet zoubků.
Choroba není přenosná mechanicky. Přenáší se řízky i rouby; v plantáži se pozná také podle rašení opožděného o 7 – 10 dnů, podle pozdější doby květu. Vyskytuje se ojediněle nebo ve větších či menších hnízdech. Semenem se tato virosa nepřenáší. Jsou známy toho, že ji přenášejí i mšice. Určitě byl její přenos dokázán roztočem rybízovým (ERiophyes ribis Westw.). Kromě černého rybízu neznáme žádného jiného jejího hostitele, je však možné, že i jiné druhy z rodu Ribes L., např. meruzalka zlatá (Ribes aureum Pursh.), jsou hostiteli tohoto viru. Odrůdová náchylnost je velmi různá, nedosti vyšetřená.
Virový zvrat může být velmi škodlivý. Ze zahraničí jsou hlášeny i 95 % ztráty na úrodě, u nás dostupovaly až 50 %. Vymýcením nemocných keřů a ozdravěním školek v r. 1945 – 6, provedením zejména též v pohraničí, byl výskyt této choroby u nás značně snížen a odravěny nově zakládané plantáže. Přímé léčení neznáme. Dokonalá agrotechnika a intensívní boj proti roztoči rybízovému i mšicím jsou nezbytné. Právě tak je nutné odstraňovat z porostů nemocné keře, vyvarovat se používání roubů atd. z nemocných keřů a pěstit odrůdy v tom kterém místě osvědčené jako odolnější.
U rybízu černého byla u nás dříve dosti častá i žilková mosaika, při níž žilky I., II. a někdy i III. řádu byly až světle žlutě zbarveny a odbarvení ostře odděleno od ostatního normálně zeleného pletiva. Vzrůst takto ochuravěných keřů trpěl, úrodnost poklesala, keře předčasně prosychaly. Choroba se přenášela rouby i naroubováním kůry. Jsou zprávy o jejím přenosu mšicemi a roztočem rybízovým. Zdá se, že žloutenky černého rybízu, při níž jsou anastomosy (nejjemnější listové žilky) žlutě skvrnité a celý list se stává pestře žlutozeleným, je působena jiným kmenem téhož viru. Je rovněž přenosná zvláště přiroubováním kůry.