Rzivost švestek

Tranzschelia (Puccinia) pruni spinosae (Pers.) Dict. 

        Rzivost listů švestkových, slivoňových a trnkových, řidčeji mandloňových, broskvoňových, meruňkových, vzácně též třešňových, působí houba rez švestková, Tranzschelia (Puccinia) pruni spinosae (Pers.) Dict. Houba patří do hub stopkovýtrusých (Basidiomycetes), řádu Uredinales. Její podhoubí přezimuje v pucích sasanek, a to druhů planě rostoucích (sasanka hajní – Anemone nemorosa L., sasanka lesní – Anemone silvestris L., sasanka pryskyřníkovitá – Anemone ranuculoides L.) i sasanek zahradně pěstovaných (z těch jsou Anemone oponica S. Z. a Anemone fulgens proti rzivosti odolné). Podhoubí prorůstá rostlinou a vytváří na listech pyknidy (spermogonie), ložiska spermacií v podobě hnědých až černých teček, a to na listovém líci i na rubu. Později na jaře se na listovém rubu vyvíjejí prášilky (aecie neboli aecidie), větší hnědá ložiska, význačná rozchlípenými peridii. Napadené listy mají kratší řapíky (jsou proto nižší) a užší úkrojky; onemocnělé rostliny nekvetou nebo jsou jejich květy nedokonale vyvinuty. Prášilkové spory (aeciospory), odnesené v květnu až v červnu větrem, klíčí v kapkách vody na listech švestek i druhých výše jmenovaných stromů. Podhoubí rzí prorůstává pak do pletiv listů a v červenci až v srpnu se na rubu těchto listů vyvíjejí ložiska letních výtrusů i ložiska výtrusů zimních. Jsou to kupky často hustě pokrývající celou plochu listového rubu. Napřed se vyvíjejí tmavohnědé kupky jednobuněčných letních výtrusů (uredospor), později černohnědé kupky dvoubuněčných výtrusů zimních (teliospor neboli teleutospor). Teliospory vyklíčí a na klíčních vlákénkách vytvořené výtrusky (sporidie) opět nakazí sasanky. Na spadaných listech výjimečně přezimují i letní výtrusy. Rez švestková má různé biotypy, tak např. byla zjištěna její zvláštní forma na meruňce, která nepřechází na švestky.

        Rzivost švestek je u nás celkem řídké onemocnění, ojediněle se však vyskytuje i velmi silně a skoro pravidelně. Byly zaznamenány i případy hromadného výskytu v poměrně velkých územích, např. na jihovýchodní Moravě. V zahradách, která u nás byla zjišťována jak v teplých nížinách, tak i v chladnějších polohách (do 800 m n. m.), celkem všude tam, kde rostou i její zimní hostitelé – sasanky. Silně rzí postižené listy švestek (zvláště ve školkách) a jmenovaných ovocných dřevin předčasně opadávají, ovoce nedozrává, má málo cukru. U broskvoně byla rzivost, vada snižující značně jejich cenu, zjištěna i na plodech.

 

        Ochrana: Opadané listí hned po opadu shrabat a zneškodnit. Bohatě hnojit a zvýšit dávku drasla a vápna. Při silných a trvalých invasích rzi je někdy nutno vyhubit poblíže ohrožovaných stromů sasanky, a to jak planě rostoucí, tak i pěstované.

        Náchylnost odrůdová je u stromů různá; mezi náchylné patří např. Domácí švestka, Carská švestka aj. V době náletu Prášilových výtrusů se doporučuje postřikovat švestky sirnatými přípravky. Postřiky silněji koncentrovanými měďnatými přípravky: 5 % bordóskou jíchou nebo jinými hotovými přípravky nebo 6 % sírovápnem v době nalévání pupenů, opakované po květu 1 % - 2 % sírovápnem nebo 0,5 – 1 % Sulikolem nebo 1 % Polybaritem, se doporučují tam, kde pravidelně dochází ke rzivosti švestek. Švestky, slivoně a broskvoně po květu měďnaté přípravky nesnášejí; působí na ně fytotoxicky, list se „pálí“, odumírá i opadává. Proto po květu je stříkáme jen přípravky sirnatými. Ze Švýcarska byl hlášen úspěch při postřiku organickými sirnatými přípravky thiokarbamáty. V silně ohrožovaných polohách postřik opakujeme v době, kdy plody dosáhly asi své poloviční velikosti, pak ještě před zráním a hned po sklizni plodů.