Křísek zakrslý – Pidikřísek zakrslý, Křísek zelenavý – Pidikřísek zelenavý, Křísek bělostný – Pidikřísek bělostný

Empoasca viridula (Fall.)

Empoasca flavescens (Fbr.) Cicadella stellulata (Brm.)

 

        Na líci listů ovocných stromů, především jabloní v chráněných polohách (kordony a palmety u zdí), vznikají v létě bělavě žluté tečičky. Z počátku v blízkosti hlavního nervu, později jsou rozmístěny po celé listové ploše, někdy v takovém množství, že celý list se jeví šedobílý. U silně napadených stromů ovoce špatně vyzrává, a opakuje-li se napadení několik let po sobě ve větším rozsahu, jsou roční přírůstky malé. Na rubu posátých listů nalezneme od června do podzimu buď larvy, nebo dospělé křísky. Larvy jsou méně pohyblivé, zato dospělí křísci již při nepatrném vyrušení odlétají. Kůžičky čili exuvie po larvách zůstávají vězet mezi chlupy na rubu listů jabloní až do podzimu.

Škody způsobené křísky byly do nedávna i u nás přehlíženy; bývají však někdy dosti značné. Přenos virových chorob je velmi pravděpodobný. Na ovocných stromech je nejškodlivějším druhem křísek zelenavý, E. flavescens (Fbr.). Objevuje se nejčastěji na jabloních. V praxi bývají jeho larvy velmi často zaměňovány s larvami mery, jsou však mnohem pohyblivější, světle zelenožluté. Dospělý má tělo protáhlé, štíhlé, hlava je kupředu úhlovitě povytažená a je širší než přední část hrudi. Je zbarven zeleně nebo zelenožlutě, někdy s tónem do hněda. Průsvitné krovky přesahují svou délkou zadeček. Nohy jsou bledožluté nebo bělavé, na zadních holeních mají ostny. Délka těla 3,5 – 4 mm. Je rozšířen téměř všude, vyskytuje se také na jiných listnáčích, zejména na lipách, též na révě vinné, na chmelu (zde může být velmi škodlivý) i na bramborách. S prvními larvami se setkáme už počátkem června. Zdržují se jen na spodní straně listů, kde převážně bývají též dospělí jedinci. Má do roka několik od sebe nezřetelně oddělených pokolení, takže na spodní straně silněji napadených listů nalezneme současně nejen dospělé křísky, ale i vajíčka a larvy. Na révě žije menší druh (2 – 3 mm dlouhý), křísek zakrslý, Empoasca viridula (Fallén). Jeho štítek je bíle skvrnitý a mezi očima je bílá skvrna. Na jabloních a třešních žije další, již řidší druh, křísek bělostný, Cicadella stellulata (Brm.). Jsou-li v blízkosti růže, mohou být jabloně i peckoviny hostitelem jiného, místy na růžích velmi hojného druhu, kříska šípkového, Typhlocyba rosae (L.).

 

 

        Ochrana proti drobným, shora uvedeným druhům křísků spočívá v použití dotykových přípravků, především nikotinových, je však ztížena tím, že postřik musí být vždy veden zespodu na rub listu, kde se všechny larvy i dospělí křískové zdržují. Vzlétlí křískové, pokud byli zasaženi postřikovou látkou, hynou v krátké době též, protože jsou málo odolným hmyzem. Stromy (týká se to především jabloní, protože bývají nejčastěji napadány) dobře ošetřované letními postřiky nebývají křísky napadány vůbec.