Hnědnutí listů hrušňových

Fabraea maculata (Lév.) Atikins – Entomosporium maculatum Lév. 

        Onemocnění je působeno vřeckatou houbou ze skupiny Discomycetes, řádu Helotiales, čeledě Mollisiaceae – Fabraea maculata (Lév.) Atkins., jejíž konidiové stadium bylo nazýváno Entomosporium maculatum Lév. Synonymum pro Fabraea maculata (Lév.) Atkins, často v příručkách uváděné, je Stigmatea mezili Sor. Je tedy Fabraea hlavní, Entomosporium vedlejší plodní formou této houby. Je příčinou hnědnutí listů hrušňových a zejména kdoulových, vzácně a slabě i jabloňových. Brzo po vyrašení jsou na listech drobně červenavé skvrnky, nejprve na líci, pak i na rubu čepelí, též na řapících a letorostech. Skvrny se zvětšují, uprostřed skvrn pletivo zduřuje, v okrouhlém místě tmavne. Později je celý list červenavě nebo hnědě tečkován, posléze celý zhnědne, až zčerná, kroutí se, opadává již koncem července. Ve vlhkých letech strom znovu vyraší listy, listy však bývají znovu napadány, opadávají, opakovaným růstem výhonů větve metlovatí. Vzácně jsou červené skvrny houbou vyvolané též na plodech. Uprostřed skvrn vyrůstají ve vegetační době balíčkovitě spojené dvoubuněčné konidie. Jimi se houba rozmnožuje a šíří během vegetační sezóny. V pletivu spadaných listů se během zimy vytvářejí plodničky, obsahující kyjovitá vřecka; v každém vřecku je po 8 dvoubuněčných askosporách, které jsou na jaře vymršťovány a znovu nakazí listy. Houba je nejnebezpečnější na kdoulích, cenných to podnožích pro hrušeň, a na hrušňových pláňatech, zejména na jejich spodních listech. Kulturní odrůdy hrušní jsou odolnější a tato choroba je u nich vzácná, jen místně silnější, a to jen ve velmi vlhkých letech a zvláště po teplých, vlhkých jarech. K odolným odrůdám se řadí: Clappova máslovka, Avranšská, Napoleonova máslovka; ke středně náchylným: Kongresovka, Pastronice, Děkanka zimní, Hardyho máslovka, Solnohradka; k náchylným: Dielova, Děkanka letní, Williamsova čáslavka, Solanka.

        Opadaný list je třeba do podzimu odklidit a zneškodnit. Obrana pomocí fungicidů se doporučuje hlavně ve školkách u kdoulí a hrušňových pláňat, u nichž předčasná ztráta asimilační plochy nebo dokonce opad listů působí nepříznivě jak na přírůstky, tak na vyzrávání dřeva. V době po květu je účinný postřik 1 % bordóskou jíchou (nebo jinými měďnatými přípravky), podle potřeby opakovaný asi za 14 dní po rozvití listů. Došlo-li k tak silnému jarnímu napadení, že listy opadaly, je třeba postřik opakovat ještě před rašením a při rašení nově vyhánějících listů.