Čekejte prosím...„Škodlivé“ ptačí druhy
Někteří ptáci škodí člověku přímo, tj. ničí výsledky jeho práce a snažení snižováním výnosů nejrůznějších plodin, jiné druhy škodí nepřímo, např. vytlačováním užitečného ptactva z okolí lidského obydlí apod.
Citelné škody na ovocných stromech i zelenině působí oba druhy našich vrabců: vrabec domácí, Passer domestici (L.), a o něco méně vrabec polní, úpolník, Passer montanus L., oštipováním pupenů, zpravidla nejvyspělejších, tedy květních, u ovocných stromů a keřů (hlavně u hrušní, meruněk, angreštu, rybízu aj.) a oštipováním mladých sazeniček zeleniny. To dělá ve větším měřítku též kos černý, Merula merula L., a drozd zpěvný, Turdus ericetorum Turton. Velmi škodlivými mohou být v některých letech též hýlově obecní, Pyrrhula pyrrhula (L.), kteří se u nás zdrží déle do jara a škodí pak rovněž oštipováním pupenů různých ovocných i ostatních listnatých stromů (Blattný pozoroval též kosy, oštipující zdravé pupeny).
Nejvíce ztrát je však způsobeno na zrajícím ovoci a na plodech našich kulturních rostlin. Zde škodí již více ptačích druhů: na hroznech révy vinné i jiném sladkém ovoci, zejména na hruškách, jablkách, dále na třešních, višních, broskvích, meruňkách, slívách, švestkách, rybízu, moruších, sladkoplodých jeřábech, malinách, jahodách, ostružinách, dále na lískových oříškách apod., si s oblibou pochutnávají především opět kosi, méně i drozdi, dále někde hromadně, zvláště na višních, též špačkové Sturnus vulgaris L., vrána šedá i černá, Corvus corone cornix L. a C. c. corone L., kavka obecná, Colocus monedula (L.) vrabci, havrani polní, Trypanocorax frugilegus L., v blízkosti lesa sojka obecná, Garrulus glandarius L., a straka obecná, Pica pica L., později na podzim též severské kvíčaly obecné – (drozd) brávník, Turdus viscivorus L., cvrčaly obecné – (drozd) cvrčala, Turdus misicus L., vzácněji též ořešník kropenatí, Nucifraga caryocatactes L. – např. 1954/55. Řidčeji se mohou stát nemilými návštěvníky ovocných sadů též dlaskové, Coccothraustes coccothraustes L. a žluvy, Oriolus obolus L.; žluvy jsou však pravidelnějšími požírači moruši.
Větévky ovocných stromů obalené bohatě plody (višně, třešně, slívy apod.) bývají mnohými ptáky ulomeny při dosednutí (zvláště sojkami nebo strakami, jsou-li sady v blízkosti lesa). V zimě mohou být ovocné stromy poškozeny zlomením mladých větévek pod havrany a vranami při jejich těžkopádném dosednutí. Tomuto poškození zabráníme proutěnými kroužky namočenými nebo natřenými dehtem a rozvěšenými na větve; kroužky se lesknou a odpuzují tak ptáky.
Pupeny ovocných stromů, zejména hrušní a meruněk, bývají někdy ve značné míře poškozeny od ptáků. Vrabci vyzobávají narašené květné pupeny hrušní, takže zůstávají roztřepeny a jen zčásti vykvetou. Pupeny meruněk bývají poškozeny od hýlů, kteří vyzobávají vnitřek nalitých květných pupenů meruněk a obal šupin odvrhují. Bývá to vidět dobře na sněhu. Pod poškozenými stromy bývá pupenových šupin někdy velmi mnoho. V březnu 1955 byly takové případy zjištěny na více místech (Kadaň, Vokovice u Prahy).
To vše jsou přímé škody způsobené většinou v malém rozsahu na rozdíl od škod nepřímých, působených pronásledováním nebo zaháněním užitečných ptačích druhů z blízkosti lidského obydlí. Do této skupiny patří opět na prvém místě oba druhy našich vrabců: obsazují vyvěšené budky, užírají krmivo předhozené drůbeži nebo ostatnímu užitečnému ptactvu při zimním krmení. Z větších ptáků pak hlavně sojka obecná, straka obecná, vrána obecná šedá, vrána obecná černá a kavka obecná plení hnízda s násadou vajec nebo s mláďaty; mnohdy se podobně prohřeší i kos (zpravidla jde však o individuální sklony). Z dravců je to zejména krahujec obecný, Accipiter nisus L. a jestřáb lesní, Astur gentilis L., jimž padne za oběť mnoho užitečného ptactva, hlavně sýkor.
Ochrana úrody před škůdci z řad opeřenců není snadná. Nejradikálnější, a tím i nejúčinnější, je ovšem snížení počtu jedinců škodlivého druhu, a to buď hubením starých ptáků, nebo ničením jejich hnízd a mláďat. Musí se to ovšem dít v mezích zákonných předpisů a nařízení a také s náležitým ohledem na snahy ochranářské. V žádném případě nesmí se jít ve snaze zabránit škodám a ztrátám tak daleko, aby byl určitý ptačí druh zcela vyhuben. Byl by to příliš hrubý zásah do hospodářství přírody a mohl by se dokonce v různém ohledu a v časovém odstupu i vymstít.