Různé chorobné zjevy tzv. fysiologického původu

 

    Slupka hrušek se trhá, puká v nepravidelných čarách – je to zaviněno nestejnoměrnostmi ve výživě a přívodu vody. Nejen slupka, ale i dužnina mělko pod slupkou se trhá a zvláště za vlhkého počasí snadno zahnívá. Podobné pukání slupky může mít i jiné příčiny, např. prudké oslunění plodů.

    Nevyzrání letorostů je zvláště časté u ovocných dřevin jednostranně vyživovaných, které byly pozdě přihnojeny dusíkatými hnojivy, např. močůvkou; přihnojování ještě po květu – ale jen všestranné – je přípustno jen v roce, kdy strom má plnou úrodu; je povážlivé, ne-li nebezpečné, v letech s malou nebo žádnou úrodou. Letorosty nevyzrávají dostatečně zvláště za vlhkých let, hlavně podzimů. Nevyzrálé letorosty i starší větve snadno pomrzají. Vyzrálost zdřevnatělých větévek poznáme podle jejich tmavší barvy a podle opadu odbarveného listu ve správný čas. Též rostliny poškozené na podzim zmlazují a nevyzrávají. Časné podzimní mrazy působí předčasný opad zelených listů, které by jinak zůstaly viset na stromě, ale také zmrznutí listů zabraňuje jejich opadu. Rovněž dřevo takových větví je méně vyzrálé a svědčí často o nesprávné výživě. Bledá barva podzimních přírůstků je stejně nežádoucí jako tzv. druhý květ. Přílišné vlhko i sucho, dlouho do zimy trvající teplé počasí a vydatné srážky – to vše může přispět k nevyzrávání letorostů i staršího dřeva. Vhodně volenou výživou (zvýšenou dodávkou drasla) i řezem lze vyzrávání dřeva alespoň částečně příznivěji ovlivnit.

Šednutí vrcholů u plodů meruněk bývá časté za let a období zvláště suchých a teplých, následujících po obdobích nadměrně vlhkých. Bývá provázeno hojným výskytem kvasinek na odumírající části slupky. Opad takových plodů bývá i tak silný, že může vážně ohrozit sklizeň. Opadané plody rychle hnijí. Je třeba je sbírat a ničit.

    Korkovitost slupky plodů, její svraskání a pukání může mít různé příčiny: vliv nepříznivého stanoviště, opylení hladkoslupkých odrůd odrůdami drsnoslupkými, poruchy ve výživě, oslunění plodů aj. Ve zvláště silných případech, např. při oslunění drosnoslupkých odrůd, prohlubuje se puklina slupky až do dužniny, plod puká a znetvořuje se. Pletivo dužniny se ve vzrůstu zastavuje. Sem patří i drsná slupka meruněk – vada krásy – není-li provázena nějakou houbou.

    Častější a vážnější je pukání plodů peckovin – švestek a sliv, tření a višní, meruněk a broskví – vlivem vlhka. Je různě silné podle půdy, polohy, odrůdy i celkového průběhu počasí. Nejsilnější bývá za tepla, při velkých srážkách následujících po dlouhém údobí sucha. Dužnina, zvláště v době před zráním a při zrání, přijímá větší množství vody, roste rychleji než slupka, kterou napíná, plod praská, obyčejně podélně, někdy i příčně, dokonce se trhá dužnina až k pecce. Dužnina snadno zahnívá. Rychlé očesání a zpracování takových, pro dopravu a uchování i na krátkou dobu nevhodných plodů je nutné. Plody stromů všestranně vyživovaných a zavlažovaných pukají méně. Angrešt puká zcela vzácně (1955), rovněž bobule révy vinné z této příčiny pukají vzácně. Podobnou příčinu mívá u švestek a sliv tvorba klí, které se v kapkách roní na slupce plodů .

Chlorosa (blednička, žloutenka)

Klejotoky

Náhlé odumírání meruněk

Hnědnutí a černání listů révy vinné

Špatný vývin a oprchávání bobulí u révy vinné

Úžeh u révy vinné

Panašování listů révy vinné

Úbytě skořápky u vlašských ořechů

Některé škodlivé vlivy prostředí

Poškození zaviněná škodlivinami v ovzduší

Poškození ovocných plodin při chemickém ošetřování