Štětconoš ořechový

Dasychira pudibunda L. 

Vždy jen ojediněle se objevující motýl, jehož housenky jsou zbarvením velmi nápadné, žijí však vždy skrytě, za větru bývají často setřeseny na zem. Škůdce rozšířený u nás všude a vyskytující se skoro na celém světě, dokonce i v Austrálii. Je nevybíravý v hostitelích, napadá různé listnáče, naše i cizokrajné stromy parkové. Na ovocných stromech a keřích se vyskytuje jen ojediněle. Napadá především jabloně, hrušně a ořešáky, ojediněle i lísku. Zjistili jsme mnohokrát housenky i na maliníku a ostružiníku, v zahradách velmi často též na růžích. Motýl dosahuje v rozpětí křídel 45 – 60 mm, samička je znatelně větší než sameček, je však stejně zbarvena. Přední křídla jsou světle popelavě šedá, s klikatými hnědočernými příčkami, zadní jsou žlutobílá, s naznačenou příčkou. Zadeček je hustě chlupatý, zejména u samiček. Tykadla u samečka jsou význačně hřebínkovitá, u samičky jen slabě hřebenitá, skoro nitkovitá. Motýli létají koncem května a v červnu. Samečci nalétávají velmi často ke světlu elektrických lamp. Za dne sedí motýli na kmenech stromů a na plotech, létají až večer a v noci. Samička po oplození naklade 300 – 500 vajíček jedno vedle druhého do plošných skupin na kůru stromů. Vajíčka jsou šedobílá, poměrně veliká. Po dvou týdnech se z nich líhnou černé housenky s velmi dlouhými chlupy. Ačkoliv se vylíhly pohromadě, rozlézají se a žijí po celý život jednotlivě. Dospívají koncem srpna. Housenka je 3 – 4 cm dlouhá, zelenožlutá až citronově žlutá, dlouze žlutě chlupatá. Na 4 prvních článcích zadečku má husté štětičky jakoby přistřižených, jasně žlutých chlupů, na 11. článku je dlouhá, narůžovělá štětička přes 1 cm dlouhá. Podrážděná housenka stáčí tělo do polokruhu. Koncem srpna se housenky kuklí na kůře nebo na zemi, vždy v poměrně řídkém zámotku. Kukla je tmavohnědá, na hřbetě žlutavě chlupatá, zadeček její je rudohnědý.

 

Ochrana: Postřiky ovocných stromů v době vegetace a v době bezlisté, pokud jsou pravidelně uskutečňovány, omezily tento druh na nejmenší míru, takže v četných krajích je již skoro vzácným.

        Přirozených nepřátel má mnoho. Ptáci, jak se zdá, housenky nežerou. Z cizopasníků uvádíme druhy: Pimpla instigator F., P. examinator F., P. inquisitor F., P. pudibundae Ratz., Ichneumon fabricator F., Euceros superbus Kriech., Automalus alboguttatus Grav., Carcelia gnava Mg., Gambrus ornatus Grav., Dioctes exareolatus Thoms. Housenky i kukly bývají někdy, zejména ve vlhkých letech, parasitovány houbami Empusa aulicae Reich a Cordyceps militaris. Při silných výskytech v bukových lesích Lotrinska byla u housenek pozorována bakteriosa