Hniloba jahodníkových trsů

    Trsy jahodníku na krčku a kořenech odumírají, rostliny žloutnou, namnoze rychle vadnou a hynou. Někdy může být toto ochuravění způsobeno larvami kovaříků ,jak tomu bývá od jara do léta. Častěji, a to jak od jara do podzimu, tak zvláště během klidu rostliny, od podzimu do jara, je odumírání způsobeno hnilobnými organismy. Oslabené rostliny, trpící např. v zimě suchem, jsou postihovány silněji (v suché zimě 1953 – 1954 byl počet uhynulých rostlin za příznaků mikrobiální hniloby u trsů měsíčních nebo zahradních jahod za jinak stejných podmínek až 4krát vyšší než po vláhou bohaté zimě 1954 – 1955). Organismy na hnijících kořenech nalézané, např. houby Coniothyrium sp., Hainesia sp., Cylindrocarpon sp., Fusarium sp., Phytophthora sp. jsou spíše činiteli druhotnými. Podle všech známek půjde o hnilobu bakteriální, blíže však dosud neprozkoumanou. Na půdách těžkých, slévavých, s nedostatečným bakterijním životem je hniloba jahodníkových trsů hojnější než na půdách lehčích, písčitějších. Podle zkušeností obsah vápna nerozhoduje. Ve starších kulturách a v porostech brzo vysazovaných na pozemek, na němž nedlouho před tím byly jahody, je choroba častější. Někdy bývá hniloba trsů příznakem stárnutí kultury. Může být zavlečena sazečkami. Vydatné hnojení statkovými hnojivy (zaleželou, ne čerstvou mrvou) odolnosti rostlin prospívá, krytí jahodníkového porostu na zimu (listím apod.) spíše škodí. Napadené rostliny i s půdou obklopující jejich kořeny je třeba odklidit a zničit jamku desinfikovat prolitím slabým roztokem rtuťnatého mořidla. Šíří-li se hniloba „v hnízdech“, odstranit i trsy sousední.