Roztoč rybízový – Vlnovník rybízový
Eriophyes ribis Westwood
Některé listové nebo květné pupeny rybízových keřů bývají na jaře v době rašení zbytnělé, velikosti hrachového zrna, někdy i větší. Jsou to vlastně pupenové hálky, v které se proměnily pupeny napadené roztočem rybízovým. Při rašení pupenů a jejich rozvíjení zůstávají tyto hálkovitě zduřelé pupeny znetvořeny, nejvýše se z nich vyvine jeden nebo dva zakrnělé lístky, po případě i zakrnělý květný hrozen. To však je zřídka kdy. Většinou se takto změněné pupeny na jaře v době rašení ostatních zdravých pupenů napolo rozevírají a umožňují tak přečetným roztočům, kteří v nich přezimovali, vylézt ven a napadat pupeny další. Od března do května se roztoči zdržují ponejvíce v paždí listových řapíků a do pupenů zalézají teprve v červnu; v srpnu v nich již kladou vajíčka a rozmnožují se. Za teplých jarních dnů zastihneme roztoče na povrchu polorozvitých hálek, kdežto za deštivého počasí a za studených mrazivých nocí zůstávají ukryti v hálkách. Rozřízneme-li napadený pupen, zjistíme v něm zpravidla nejen dospělé roztoče, ale i jejich larvy a četná vajíčka. V jednom pupenu může být i přes tisíc jedinců v různých vývojových stupních. Vykladené samičky odumírají a jejich nové larvy se rozlézají po keřích, staré hálky odumírají. Z vajíčka se líhne larva na jaře za 3 – 7 dní, v letních měsících (tehdy bývají vajíčka nakladena i na rub listů) až po 20 dnech. Za jedno vegetační období je několik pokolení; jejich počet kolísá podle klimatických podmínek kraje. Rozšíření tohoto škůdce je umožněno především vegetativním rozmnožováním rybízu řízky, na nichž se napadení snadno přehlédne, v době rozlézání roztočů po keřích i větrem a snad i hmyzem, zejména včelami, housenkami a brouky, na jejichž tělech mohou být pohyblivé larvy roztoče snadno přeneseny na jiný keř. Roztoč rybízový je roznašečem některých virových chorob, jak bylo v poslední době mnohokrát potvrzeno. Především roznáší tzv. virový zvrat rybízu. U nás není tento škůdce dosud nikde vážně rozšířen, spíše se vyskytuje jen ojediněle. Všechny odrůdy rybízu nenapadá stejně.
Ochrana: Napadené, hálkovitě zduřelé pupeny na jaře vyštipujeme, nebo je-li jich větší množství vedle sebe, odřezáváme celé letorosty a pálíme je. Poznáme je snadno právě v době rašení, podobně jako u lísky napadené roztočem lískovým. V plantážích rybízu se dobře osvědčují v boji proti tomuto škůdci postřiky 3 – 5 % sírovápennými jíchami, 3 % Polybaritem nebo jinými přípravky. Stříkat musíme za slunečna, kdy roztoči jsou na povrchu pupenů, a tedy lehce zasažitelní. V rybízových roubech můžeme ničit tohoto škůdce tak, že rouby ponoříme do 45 – 60 °C teplé vody na dobu 10 – 12 hodin; teplota vody musí však být udržována, aby neklesla. To je nutné u sazenic nebo roubů poslaných ze zamořených států. Napadených letorostů nepoužíváme k vegetativnímu množení ani roubování.
Přirozených nepřátel roztoč rybízový nemá mnoho. V létě bývají jeho larvy, rozlezlé po listech, napadány larvami pestřenek (Syrphus), bejlomorek (Cecidomyia) i larvami a brouky huňáčků (Scymnus). Podle některých bývá mnoho larev ve vlhkých letech napadeno a zničeno cizopasnou houbou Botrytis eriophyes.