Vakonoš ovocný – Vakonoš podkopěnkový

Apterona crenulella f. helix Sieb. 

 

Je jediným vakonošem, který se objevuje na ovocných stromech škodlivě, vždy jen na nejteplejších místech našeho státu, nejčastěji na vápencovém podkladě. Zejména v letech suchých a v letech po nich následujících se může vyskytnout v nápadně velkém rozsahu, takže jeho přečetných jako hrášek velkých vaků, podobných drobným hlemýždím ulitám, si všimne i laik. Tak silnější výskyt byl v třešňovém a višňovém sadě pražské obce na vrchu Baba v Dejvicích r. 1953 – 1954. Vaků bylo na větvích třešní tolik, že byly pro nedostatek místa upevněny i na stopkách plodů, takže si tohoto zjevu povšimli i česači. Vakonoš ovocný je pozoruhodný tím, že v našich krajích se rozmnožuje výhradně nepohlavně, partenogeneticky, takže se u nás setkáváme jen s neokřídlenými samičkami. Teprve od Vídně na jih, v severní Itálii a zejména pak v jižní Francii se objevují už také okřídlení samečci. Samička, stejně jako larva, žije po celý život v hlemýžďovitém, drobném, šedém pouzdře, vaku, s nímž se, podobně jako housenky molů pouzdrových, pohybuje s místa na místo. Housenka vyžírá v listech plošné, světle hnědé podkověnky. Je šedožlutá, s malou hnědou hlavou a hnědým lesklým hrudním štítem. Zadeček ukrytý celý v ulitě je měkký a spoře chlupatý. Délka těla 7 – 8 mm. Naproti tomu sameček, který u nás nežije, je drobný šedý motýlek s pilovitými tykadly, na křídlech jsou dlouhé třásně, v rozpětí křídel dosahuje 12 – 13 mm. U nás přezimuje larva. S dospělými samičkami se setkáváme koncem srpna a v září. Larva si zhotovuje hned po vylíhnutí vak z hlíny v podobě spirálně svinuté trubičky. Larvy se líhnou z četných neoplodněných vajíček nakladených samičkou přímo do vaku. V potravě je tento motýl velmi nevybíravý, nejčastěji žije na ovocných stromech, převážně na třešních a višních, na meruňkách, též na četných rostlinách rostoucích pod těmito stromy (tařička, kozinec, chrpa, rožec, pryšec, hadinec, sléz, mochna, šalvěj, divizna, penízek, violka, devaterník aj.). Zdá se, že hromadný výskyt na ovocných stromech souvisí často s vyschnutím flory pod stromy. Larvy, které nedokončily svůj vývoj, vylézají na stromy, zde v žíru pokračují a zůstávají již na letorostech, měníce se v samičky, které vykladou vajíčka přímo do vyku a hynou. Vyků bývá na letorostech často tolik, že je jeden vedle druhého.

Jak už uvedeno, je tento druh u nás hojný jen v nejteplejších oblastech (jižní Slovensko, Morava po Brno, Praha, Litoměřice, Louny). Pro ovocnářskou praxi není tento vakonoš významný, protože stromům mnoho neškodí, je však zjevem nápadným. Nutno zdůraznit, že předjarní a zimní postřiky jsou proti němu velmi málo účinné, podobně jako přípravky arsenové.