Mšice třešňová
Myzus cerasi (Fbr.)
Všeobecně všude na jaře rozšířený a místy v neošetřovaných sadech a ovocných školkách hojný a škodlivý druh, napadající všechny odrůdy třešní a višní. Konce napadených letorostů mají nahloučené, zkroucené a zkadeřené listy, na jejichž spodní straně jsou kolonie velkých, černých a lesklých mšic. Koncem léta napadené listy černají a usychají.
Přezimují jednotlivě nakladená, černá a lesklá vajíčka. Z nich se na jaře při rašení pupenů líhnou larvy, dorůstající záhy v bezkřídlé samičky – zakladatelky. Dospělá samička je 2 mm dlouhá, polokulovitá, leskle černohnědá až fialově hnědočerná. Na zadečku jsou dlouhé sifunkuly. Tykadla složená ze 6 článků jsou kratší než délka těla. Oči jsou černošedé. Také u pozdějších pokolení okřídlených mšic jsou samičky černé, jejich oči jsou však hnědočervené. Počátkem července objevují se v koloniích mšic už okřídlení jedinci, kteří migrují na svízele a na mařinku; na těchto rostlinách pokračuje vývoj po celé léto, obyčejně do konce září nebo počátku října, kdy okřídlené oplozené samičky se stěhují, migrují zpět na třešně a višně, aby na nich vykladly zimní vajíčka. Škody způsobené touto mšicí bývají někdy velmi značné, zejména v ovocných školkách, kde zkroucené letorosty semenáčů musíme nutně seříznout, aby byl získán rovný kmínek příštích vysokokmenů. Tím je výpěstek zdržen o jeden rok.
Ochrana: Zpravidla plně postačuje důkladně provedený postřik 1 % organickými barvivy nebo karbolinei v předjaří před rozpukem pupenů. Proto v krajích, kde jsou takto třešně a višně ošetřeny, je tento druh vzácný nebo již zcela neznámý. Promeškaný předjarní postřik vyžaduje nutně postřiky dotykovými přípravky v květnu a v červnu. Málokterý druh mšic na ovocných stromech je tak napadán přirozenými hmyzími nepřáteli jako mšice třešňová. Stává se často, že už koncem června bývají kolonie larev a samiček této mšice skoro úplně zlikvidovány slunečky, jejich larvami, larvami zlatooček, dlouhošíjek a zejména larvami několika druhů much pestřenek.