Zajíc polní, Králík divoký

 Oryctolagus cuniculus (L.),  Lepus europaeus Pall.

        Způsobují v zimním období od listopadu do počátku dubna někdy značné škody ohlodáním kmenů a někdy i větví, zejména mladších ovocných stromů. Nebývá to jen žír těchto hlodavců z hladu, jak se lidé mylně často domnívají, nýbrž na jaře i z potřeby tříslovin obsažených v kůře stromů a z potřeby těchto hlodavců obrušovat si hlodáky. Největší škody jsou způsobovány na jabloních, méně na hrušních, třešních, slivoních a jiných peckovinách. Ořešák vlašský je ohlodáván jen v největší nouzi. Na jaře ohlodávají zajíci velmi často jen pupeny hrušní. Rozeznat, byl-li strom ohlodán od zajíce nebo králíků, je někdy dost nesnadné, zpravidla však králíci ohlodávají kůru hlouběji do dřeva než zajíci. V některých krajích jsou škody způsobené zajíci dost vzácné, jinde bývá okousán kdejaký nechráněný stromek. V hornatých krajích s množstvím lesů škodí zajíci ovocným stromům zpravidla mnohem méně než v krajích bezlesých. Tak je tomu ve středočeské kotlině a na Hané, kde zajícům velmi dobře vyhovuje polostepní klima a zimy s menším množstvím sněhu. V ovocnářských krajích nutno pokládat zajíce za velkou škodnou, protože užitek, který jako lovná zvěř poskytují, nevyváží výšku škod. Oplocování sadů je nákladné, mnohdy nákladnější než výsadba sama, stejně tak nákladné je pořizování ochranných drátěných nebo jiných košů. Zakládání krmiva zajícům v blízkosti sadů nepomáhá, zejména je-li krmivo stále stejné, protože zajíc rád potravu střídá. Všichni zajíci nejsou stejně škodlivý. Někteří jedinci, byli-li náhodou uzavřeni ve školce, vyhubli na kost a ovocných stromků se ani nedotkli. Naproti tomu byli pozorováni takoví, kteří si nevšímali ani kvalitní sušené píce s jetelem (potvrdil to rozbor jejich potravy v žaludku) a okousali kdekterý ovocný stromek a v žíru pokračovali často i na jaře, když již v přírodě měli dostatek zelené pastvy. Je-li ohlodáním přerušen celý lýkový kruh až k dřevnímu válci, je poškozený strom prakticky ztracen, protože ani přemostění rouby v takových případech obyčejně nepomáhá. Je-li však kůra ohlodána jen s povrchu a aspoň částečně zachována kambiální vrstva, nebývá strom odsouzen k zániku a známe stromy, které vyhlížely beznadějně poškozeny a které již déle než 15 let rok co rok dávají dobré až velmi dobré úrody, byly-li řádně ošetřeny. Záleží ovšem hodně též na prostředí, na klimatických podmínkách i jiných vlivech. Nejdůležitější při tom je nejen šetření kmene a výživa, ale i udržování stálé půdní vlhkosti mulčováním.

  

        Odstřel zajíců je podle mysliveckého řádu dovolen zpravidla do 31. prosince. Nezbývá proto než chránit ovocné výsadby před ohryzem zajíců různými prostředky. Nejlepší ochranou je ovšem důkladné a dostatečně vysoké oplocení drátěným pletivem. V polních sadech se nejlépe osvědčují dostatečně vysoké drátěné koše nebo chrániče rákosové, z dřevěných latěk i chvojí, méně vhodné jsou chrániče ze slámy. Dobře se osvědčují chrániče z papíru, byl-li papír dobře přivázán, aby nebyl větrem roztrhán. Též ochrana kmenů jabloní v polních sadech pomocí smrkové kůry (Slovensko, Valašsko) se velmi dobře osvědčila, protože vydrží několik let. Nevhodné jsou nátěry kmenů jabloní nebo jiných ohrožených stromů slaninou, vyjetých olejem a jinými tuky, protože se, i když ne příštím rokem, později nepříznivě projeví. Lepší je nátěr zahnívající hovězí krví, kravským lejnem nebo směsí s vápnem. Všechny tyto nátěry chrání však stromky jen určitou dobu, podobně jako postřiková látka, ať už bylo k postřiku použito karbolinea nebo organických koncentrovanějších (5 %) barviv. S těmito látkami bylo dosaženo ve školkách i velmi dobrých výsledků, byl-li postřik po 4 – 5 týdnech znova opakován. V poslední době je u nás i v cizině zkoušeno více druhů odpuzujících čili repelentních přípravků (v Německu např. nátěry 10 % Veralinem). Těmto látkám je přikládán do budoucnosti nejen v ovocnářství, ale i v lesnictví velký význam.

        Škodlivost králíků je v některých krajích, kde se králík přemnožil, větší než zajíců. Králici ohlodávají kůru a dřevo více druhů našich dřevin než zajíci, zejména v zimách s třeskutými mrazy. Vyhýbají se jen černému bezu, zato dávají přednost, kromě stromů ovocných a akátu, též habru. Nepomíjejí však ani lísku, jasan, javor, hloh, moruši, ptačí zob, dub, břízu, kalinu, borovici, dřín a vrby. U mladých ovocných stromků a šlechtěnců ve školkách ukusují na jaře často celé letorosty. Nebezpečí králíků, kteří se v některých krajích nežádoucně rozmnožili, se v posledních dvou letech značně zmenšilo velkým rozšířeným epidemické choroby zvané myxomatosa, která vška postihuje i domácí králíky.

        Ochrana proti zajícům a králíkům naráží při nových větších ovocných výsadbách u statků často na velké překážky, je však vždy nutná (nejlepší jsou drátěné chrániče).