Přástevník americký – Přástevníček americký

Hyphantria cuda Drury 

 

    Objevil se r. 1948 po prvé na půdě našeho státu, nejprve na jižním Slovensku, zavlečen nebo zalétlý ze sousedního, již dříve zamořeného Maďarska, kde byl zjištěn roku 1945 u Budapešti, zavlečen z USA nebo Kanady, kde je domovem. Zatím je u nás rozšířen na jižním Slovensku a na málo místech na jižní Moravě. Ve všech zamořených evropských státech, stejně jako u nás, se velmi rychle šíří a protože je v potravě nevybíravý, velmi rychle a snadno se rozmnoží. Ačkoliv napadá přednostně moruše a javor jasanolistý, přechází velmi často na ovocné dřeviny, především třešně, ořešáky a jabloně. Může zavinit úplné holožíry stromů buď již v prvním, nebo až v dalším pokolení.

    Dospělý motýl je velmi podobný našemu obecně se všude vyskytujícímu a také příbuznému druhu, přástevníku mátovému, Spilosoma menthastri Esp., je však menší. Rozpětí křídel je 30 – 35 mm, délka těla 10 – 15 mm. Přední i zadní křídla jsou sněhobílá, přední s drobnými černými tečkami, sestavenými v řadách. Několik teček bývá též na zadních křídlech. Ve zbarvení je to druh velmi proměnlivý, takže je těžko nalézt dva jedince, zejména samečky, stejně zbarvené. Samička naproti tomu je skoro vždy čistě bílá, o málo větší než sameček. Létá v červnu a ve druhém pokolení od srpna do září. Samička klade až 500 olověně šedých vajíček (z počátku hned po nakladení jsou vajíčka zelenožlutá, teprve pak, když jsou v nich už zárodky housenek vyvinuty, se jejich barva změní). Vajíčko je kulaté, 0,5 mm v průměru, jeho skořápka je tenká; nejčastěji jsou vajíčka nakladena na spodní straně listu a přikryta velmi řídce bělavými chloupky. Čerstvě vylíhlá hosuenka je bledě zelená, černě a bíle chlupatá, teprve později po svlékání se objeví na povrchu jejího těla černé bradavičky v podélných řadách. Dospělá je 2,5 – 3,5 cm dlouhá. Žír housenek, které z počátku žijí pohromadě, je hlavně za večera a v teplých nocích, zejména za podmračného počasí, velmi intensívní. Z listů zbudou obyčejně jen silnější nervy. Další nové listy jsou k ožraným připřádány, takže vzniká nejčastěji na obvodu koruny velké hnízdo, které je z dálky dobře viditelné. Po 14 dnech se housenky rozlézají a žijí pak až do zakuklení jednotlivě, nikoli v hnízdech. I housenky jsou ve zbarvení, zejména když dospívají, velmi proměnlivé. Jsou mezi nimi některé velmi světlé, na bocích citronově žluté, s oranžovými bradavkami v mramorovém bočním žlutém pruhu. Jiné jsou sametově černohnědé; a pak je mezi nimi řada přechodů. Na celém těle jsou bradavky v řadách, na každé bradavce jsou bělavě šedé, dlouhé, jemné chlupy a mezi nimi jen 1 – 3 krátké, tuhé, černé štětiny. Chlupy mají harpunovité ostny. Kukly přezimují v hustých zámotcích, jichž bývá někdy mnoho pohromadě a jsou ukryty vždy na suchých a chráněných místech, buď pod odchlípenou kůrou, nebo v hromadách dřeva, nebo za okapovými rourami domů i na jiných místech. Kukla je leskle černohnědá, 1,5 cm dlouhá. Na jaře se z kukly líhnou motýli, kteří stejně jako motýli druhého letního pokolení nemají dlouhého života. Motýli létají zřídka, nejčastěji sedí na kmenech stromů nebo na jiných místech, večer málokdy přiletují ke světlu.

    Přástevník americký je špatný letec, šíří se hlavně přičiněním člověka, jeho dopravními prostředky, proto je nejvíce rozšířen u cest. Na Slovensku, kde je velmi příznivé klima pro jeho rozvoj, se za několik let rozšířil na celé polovině území a pronikl již také na jižní Moravu. Karantenní opatření vyhlášená ministerstvem zemědělství jsou na celém ohroženém území u nás velmi pečlivě dodržována, takže každý další výskyt tohoto škůdce je včas podchycen a zlikvidován.

    Přástevník americký má mnoho přirozených nepřátel, kteří jsou na Slovensku velmi pečlivě studováni a pozorováni. Jsou to zejména: z parasitů druhy lumčíků rodu Meteorus, Apanteles, Microplitis, Rogas, asi 9 druhů lumků a celá řada zástupců chalcidek, mezi nimi též Trichogramma minuta, cizopasící ve vajíčkách. V některých evropských státech zamořených tímto přástevníkem se již uvažuje o dovozu cizopasníků z Ameriky. V Jugoslávii, kam tento škůdce také z Maďarska pronikl, byli zjištěni tito parasiti: Psychophagus omnivorus Walk., Brachymeria femorata Panz., B. intermedia Nees., Pimpla examinator Fbr., Exorista fallax Meig. Není pochyby, že většina z nich bude v krátké době zjištěna také u nás a že přibudou další, z nichž mnohý druh bude v budoucnu hrát možná rozhodující úlohu v omezování škůdce, pokud jde o jeho početnost v krajích již zamořených a pokud jde o jeho pronikání dál.

    Též ploštice, zejména druh Podisus spinosus byly pozorovány, jak nabodávají těla housenek. Z ptáků hubí housenky kukačka a sýček.

    V ochraně proti tomuto škůdci je nejdůležitější, kromě dodržování karanténních předpisů, především vyhledávání hnízd housenek v ohroženém území, jejich sběr a likvidace i včasné zákroky chemickými přípravky DDT i HCH.

    Poslední dvě chladnější léta přispěla též ke snížení jeho výskytu