Tečkovitost listů švestkových a jabloňových
Phyllosticta sp.
Malé, okrouhlé, hnědé skvrnky na listech švestky, třešně, višně, též meruněk a mandloní jsou působeny nedokonale známou houbou (Deuteromycetes – Fungi imperfecti), tetovničkou švestkovou, Phyllosticta prunicola (Op.) Sacc., patřící jako vývojová forma pravděpodobně k houbě Coniothyrium prunicolum Husz. Na listech jabloně, kde tyto skvrnky jsou okrouhlé nebo hranaté a objevují se již od června, jsou působeny houbou tetovničkou jabloňovou, Phyllosticta mali Prill. et. Del. Mladé listy trpí zhusta více než starší. Choroba je hojnější ve vlhkých letech. První příznaky bývají patrny již brzo po rozvinutí listů. Na líci skvrnek jsou patrné černé tečky – plodnice (pyknidy) houby, z nichž na povrch pronikají jednobuněčné, 4 – 6 x 2,5 – 3 µ velké výtrusy (pyknospory). Při silném výskytu způsobuje tato houba předčasný opad listů. V Průhonicích (1943) bylo pozorováno i napadení letorostů u jabloně; na kůře byly prohlubinky s pyknidami. Též u Malinového holovouského je předčasný opad listů ve vlhkých letech připisován u některých stromů tetovničce (podle našeho nálezu jde spíše o následek skoro latentního výskytu padlí jabloňového). Chorobný zjev může být zaměněn s poškozením způsobeným „připálením“ při postřicích, kdy jsou skvrny pravidelně větší, světle hnědé, nepravidelného tvaru, chybí mikroskopický nález pyknid a pyknospor. Odolnost jednotlivých odrůd proti těmto chorobám, kromě výjimek u nás dosud málo významným, zdá se být velmi různá, není však dostatečně prozkoumána; mezi náchylné patří např. Kanadská reneta.
Tetovničky přezimují, pokud je známo, na spadaných listech. Proto je nutno již na podzim listy ze sadu odklidit nebo je zneškodnit zaoráním. V Rusku se doporučují v předjaří postřiky roztoky zelené skalice. Šíření choroby by nepochybně bylo možno zabránit postřiky měďnatými (u jabloně a meruněk) nebo sirnatými přípravky (u jabloní, třešní a švestek), hlavně v době po květu, jak jsou běžné v ochraně proti strupovitosti.