Poškození ovocných plodin při chemickém ošetřování

 

    Mnohé přípravky užívané v ochraně rostlin jsou pro rostliny jedovaté (fytotoxické) zejména jestliže již neužíváme ve správných koncentracích (zředěních) nebo nedbáme-li jinak předpisů o jejich používání.

    Po postřiku nebo poprášení, a to bezprostředně za několik dnů nebo též až za několik týdnů, může se projevit poškození listů, květů, plodů, někdy i pupenů a kůry. Květy, s výjimkou révy, jsou zvláště citlivé. Proto – a též z jiných důvodů (abychom neotrávili včely) do květů nestříkáme.

    O rzivosti, korkovitosti až trhání slupky u jablek a hrušek je zmínka při strupovitosti .Vůči měďnatým přípravkům je většina jabloňových odrůd velmi citlivá, též však některé odrůdy hrušňové (např. Hardyho máslovka, Pařížanka, Williamsova čáslavka a jiné). Řada jabloňových odrůd je též citlivější na sloučeniny sirnaté (některé z těchto odrůd jsou citlivé na měď i síru), ale poškození sirnatými přípravky jsou u jabloní pravidelně lehčí až bezvýznamná. K poškozením po sirnatých sloučeninách, ne po síře, dochází např. u Ananasové a Coxovy renety, u Boskoopského, James Griéve, Signe Tillish, Croncelského, u renety Berlepschovy list žloutne a opadává, na plodech jsou malé hnědé skvrnky. Meruňky, kdoule a část odrůd hrušní jsou proti měďnatým sloučeninám značně odolné. Citlivé jsou broskvoně, švestky, slivoně a různé odrůdy třešní. Proto po květu u nich nikdy nepoužíváme měďnatých sloučenin. U jabloní je citlivost vůči měďnatým přípravkům dlouho před květem všeobecně nižší, těsně před květem se zvyšuje a brzo po květu je velmi vysoká, později se opět snižuje. Poškození sirnatými přípravky jsou obvykle viditelná ihned nebo brzo po postřiku, měďnatými přípravky až po několika dnech i týdnech. U broskvoně spálené skvrny po postřiku vypadávají. U třešně se listy kroutí nahoru, jsou křehké a opadávají.

    Broskvoně většiny odrůd jsou hned po rašení i později za vegetace na měďnaté přípravky citlivé; při silném poškození jim padá list. Švestky a slivoně, zejména některých odrůd, jsou citlivé na přípravky arsenové; otrávený list padá. Také u jiných stromů dochází k připáleninám. U třešní, švestek a sliv po použití měďnatých (vzácně i sirnatých) přípravků, často po dosti dlouhé době po postřiku listy žloutnou, prosychají a opadávají. Dochází pak k vleklé otravě nejen za vlhkého, ale i za suchého počasí. K takovému hromadnému opadu listů, zvláště starších, dochází též u některých odrůd jabloní po použití měďnatých přípravků, zvláště při chladném a vlhkém počasí, kdy kutikula je potrhána a otevřenými průduchy sloučenina snadněji vniká do pletiva rostliny. Poškození se nejprve projeví jen jako drobné nebo větší, více méně okrouhlé nebo nepravidelné, splývající, hnědé nebo černohnědé odumírající skvrnky a skvrny pletiva, podobné některým poškozením působeným houbami. Podobně škodlivými se mohou projevit i jiné přípravky. Pravidelně jsou tato poškození provázena zhuštěním a odumíráním buněčné plasmy. Slunečné a horké počasí je naopak příznivé pro poškození přípravky sirnatými. Akutně, rychle a prudce probíhají otravy při použití sirnatých přípravků za sucha, horka a slunečna, zvláště bylo-li použito studených jích. Síla poškození závisí na odrůdě, půdě, výživě (lépe odolávají stromy bohatě a všestranně vyživované) i celkovém zdravotním stavu. Stromy, které v zimě utrpěly mrazem, jsou méně odolné apod. Rovněž stromy poškozené cizopasnými houbami, např. listy napadené strupovitostí, jsou velmi citlivé nejen k měďnatým, ale i k sirnatým přípravkům; houbou je totiž porušena ochranná vosková vrstvička a chemické sloučeniny snadněji vnikají dovnitř listu. U jabloňových stromů bohatě a po léta ošetřovaných arsenovými přípravky (více u nás arzeničnanem vápenatým než olovnatým, častěji za sucha než za vlhka) dochází k „pálení“ a opadu listů i k poškození plodů; pletivo, zejména kolem číšky, propadává, černá, odumírá. Zvláště hojné byly tyto škody, pokud se používalo svinibrodské zeleně. Rostliny si na určitý přípravek „nezvykne“, naopak, při jeho dlouholetém užívání se stává citlivější. Kde je to možno, je třeba přípravky střídat (v době vegetačního klidu střídat přípravky orthodinitrokresolové s přípravky karbolinovými, naftovými, sirnatými, v době vegetace přípravky arsenové s přípravky dotykovými, chlorovanými uhlovodíky apod.). Střídat přípravky je nutné, pokud je to možno, i proto, aby škodlivý činitel, zejména živočišný, si na přípravek „nezvykl“: je to známo např. o obaleči jablečném, kde při víceletém používání arsenových přípravků je třeba zvýšit jejich koncentraci proti koncentraci původně používané. Také by bylo nesprávné trvale obohacovat půdu látkami, které by se mohly stát rostlině škodlivými (mohly by se např. hromadit oleje v půdě). Opožděné postřiky, např. karbolinové při rašení pupenů, poškozují špičky listů, naftové přípravky mohou vniknout do vodivých pletiv. Poškození vznikají dále při příliš vysokých koncentracích, při kyselé i příliš alkalické měďnatovápenaté jíše, při nedokonalém rozmlžení, velkých kapkách, při příliš velkém množství ochranné tekutiny rozstříkané na strom apod. Také ovšem staré přípravky a nesprávné míchání přípravků mohou uškodit. Slabší poškození, způsobené někdy za mimořádných okolností postřikem, bývá vyváženo prospěchem.

    I úmyslně postřikem způsobené škody mohou být někdy v ochraně ovocných plodin využity, např. zničení květů jabloní zároveň s larvami mery, zničení listů švestek ještě před opadem zároveň se sviluškou, zničení listů napadených fusikladiem ještě před jejich opadem apod. Byla-li od posledního postřiku arsenovými přípravky do konsumace ovoce dodržena doba 6 týdnů, nemusíme mít obavy, že by se mohli lidé po použití postříkaných plodů otrávit. Při pozdních postřicích arsenovými přípravky můžeme jejich stopy odstranit mytím plodů ve velmi slabých roztocích kyseliny solné. Stopy měďnatých nebo sirnatých přípravků lze s jablek setřít suchými látkami nebo smýt vodou. U stolního ovoce užíváme takových přípravků jen do doby, kdy můžeme předpokládat, že stopy samy zmizí (nahradíme např. sirnaté přípravky proti svilušce jinými, byť i méně účinnými)-

    Některé selektivní herbicidy (přípravky proti plevelům), i v těsném sousedství použité, mohou – jak jsme se nedávno přesvědčili – těžce poškodit révu vinnou, vyvolat u ní deformace listů podobné deformacím při roncetu .