Bourovec třešňový – Bourovec březový

Eriogaster lanestris (L.) 

Způsobuje zřídka kdy škody na ovocných stromech (především na třešních). Silné žíry, často holožíry, jsou nejčastěji na břízách. Na větvích visí velká housenčí hnízda.

Druh místy u nás hojný a na břízách škodlivý. Ze střední Evropy sahá jeho hranice rozšíření až do východní Sibiře. Motýli létají od březnda do května. Jsou o něco větší nežli bourovec prsténčivý, křídla jsou světlejší. Poslední články zadečku u samečka mají dlouhé chlupy v podobě chvostku, u samičky jsou stejně zbarvené cloupky na konci zadečku jakoby učesány. S motýlem se setkáme zřídka kdy, naproti tomu dosti často s hnízdy housenek. Vajíčka v počtu 200 – 300 klade samička pohromadě, podobně jako u bourovce prsténčivého, nikoliv však tak těsně vedle sebe. Přikrývá je vlnou zadečku, často ve tvaru šroubovice, uprostřed hnědé, připomínající kožíšek. Z nich se obyčejně až v květnu líhnou černé, velmi dlouze chlupaté a čile pohyblivé housenky. Ožírají většinou konce rašících větví, spřádajíce listy dohromady hustým předivem v podobě velkého chuchvalce, který je zvětšován, až často dosáhne velikosti dětské hlavy. V něm se housenky ukrývají nejen za noci, ale i ve dne, když odpočívají. Přelézají-li s jednoho stromu na druhý nebo jen s jedné větve na druhou, vystýlají si pečlivě celou cestu předivem. Dospělá housenka je černomodrá, na hřbetě má dvě podélné řady rezavě červených skvrn. Celé tělo je kryto jemnými a velmi hustými, šedočernými chloupky. Délka dospělé housenky je 4,5 – 5 cm. Žijí na lipách, břízách, třešních, slivoních, též však na hlohu, vrbách a jiných listnáčích. Koncem června nebo v červenci se housenka kuklí v soudkovitém, žlutém nebo žlutohnědém zámotku, který má na jednom pólu otvůrek pro vzduch. Zpravidla bývá více zámotků pohromadě. Kukly přezimují někdy dvakrát, ba jsou známy případy, že přezimovaly až sedmkrát.

Ochrana: Hnízda housenek odstřihujeme a pálíme. Za vegetace je postřik dotykovými nebo arsenovými přípravky jen tehdy úspěšný, byl-li uskutečněn dokud jsou housenky mladé. Předjarní postřiky ničí vajíčka, jen byly-li provedeny co nejsvědomitěji, prudším proudem, kterým nutno vlnu kryjící vajíčka důkladně prosáknout. Zatím je nejúspěšnějším ničení housenčích hnízd všude, kde se v blízkosti ovocných sadů vyskytnou, zejména v silničních lipových a březových stromořadích, do kterých se dostává škůdce zpravidla z okolních porostů smíšených lesů. Motýly, zejména samečky, je možno ničit i při elektrickém světle, které je velmi láká.

Z přirozených nepřátel má význam kukačka; sbírá housenky, které opustily hnízdo, nebyla však pozorována při rozklovávání hnízd. Z cizopasníků byli zjištěni: Ophion obscurus F., Metopius fuscipennis Westw., M. vespoides Sc. Housenky kromě toho podléhají velmi často nosemové chorobě i polyedrii.