Zobonoska révová
Byctiscus betulae (L.) (betuleti F.)
V celé Evropě i v Asii rozšířený nosatec, který byl znám jako škůdce vinic už ve středověku. V některých evropských i našich vinicích může být vážným škůdcem a může zničit i velký počet listů. U nás škodí jen na jihoslovanských a jihomoravských vinicích; v Čechách na Mělníčku vždy jen ojediněle.
Kovově zelený nebo zelenomodrý až tmavomodrý nosatec, který přezimuje obyčejně pod listím. V květnu v době rašení révy vylézají zobonosky ze zimních úkrytů a ožírají listová pletiva na mladých listech, někdy i na rašících pupenech. Požerky mají tvar menších nepravidelných čárek nebo obloučků. Listová pletiva jsou ožírána na spodní nebo na svrchní straně listů vždy tak, že je ponechána jedna listová pokožka. Po tomto úživném žíru trvajícím několik dní se brouci páří. Samičky nakusují pak listové řapíky a ihned sbalují listové čepele, obyčejně několik listů dohromady, v doutníkovité smotky. K vytvoření takového útvaru stačí samičce někdy jeden list, jindy potřebuje listy dva i tři. Do jednoho smotku je při svinování vkládáno většinou 4 – 6 vajíček. Vajíčko je 0,75 mm široké a 1 mm dlouhé, takže při rozbalení smotků je pouhým okem dobře viditelné. Je lesklé, bílé. Za 10 dní se z něho líhne larva, která se ve smotku živí silážovaným listovým pletivem a rychle roste. Smotek obyčejně brzy po vykladení vajíček spadne na zem a tam larvy prodělávají svůj vývoj. Do 5 týdnů dorůstá larva délky 8 mm, vylézá ven a kuklí se nehluboko, obyčejně 3 – 10 cm, v půdě. Už za dva týdny se z kukly líhne brouk, který vylézá opět na rostliny révy nebo jiné listnáče a po krátkém, celkem nepatrném žíru zalézá v srpnu pod listí, aby přezimoval. Do vinic může tento škůdce přiletět z dosti vzdálených vinic nebo z listnatých lesů. Napadá nejen révu vinnou, ale velmi často hrušně, lípy, buky, břízy, javory, olše, jasany, kaštany, lísky, maliníky, topoly, osiky, třešně, jilmy, růže, jívy, slivoně a jabloně. V ovocných sadech nalezneme však smotky tohoto nosatce vždy jen ojediněle, jsou za daleka nápadné. Obyčejně na nich zastihneme ještě samičku.
Zobonoska révová má v přírodě dost přirozených nepřátel. Bývá parasitována především larvami lumka Pimpla inquisitor Schm., P. brunnea Bri., Bracon discoideus Wesm., Microgaster laevigatus Ratz., Sigalphus caudatus Ness. a jinými druhy. Z dvoukřídlého hmyzu bývá častým parasitem Phora rufipes Meig. V Bratislavě jsme zjistili jako významného parasita lumka Phaogenes afer Wesm.
Ochrana: Soustavný sběr a ničení smotků (nejlépe spálením). Tento způsob ochrany, i když se zdá primitivní, je velmi účinný a plně doporučitelný, protože smotky jsou dobře viditelné, takže jich lze nasbírat za krátkou dobu mnoho. Při tom může být zlikvidováno též mnoho brouků, které zastihneme při práci za slunečného počasí, nejvíce kolem poledne. Naopak za počasí deštivého jsou zalezlí pod listy nebo ukryti pod spadlým listím. Při sbírání smotků se sice brouci staví často mrtvými a padají na zem, ale pro kovově lesklé zbarvení lze je nalézti i na zemi. Postřiky zobonosky odpuzují. Proto také ve vinicích pravidelně ošetřovaných postřiky se s tímto broukem zpravidla buď vůbec nesetkáme, nebo jen ve zcela nepatrném množství.