Mol jablečný – Molovka jablečná

Argyresthia conjugella Zeller 

        Napadená jablka bývají na povrchu zelenohnědě skvrnitá, s četnými bradavkovitými vyvýšeninami a často i s prosvítajícími chodbičkami pod povrchem slupky. V dužnině plodů jsou úzké, nejprve žlutobílé, později zahnědlé chodbičky, probíhající různými směry, s bělavými nebo růžovými housenkami. Z dírek ústících na povrch plodů je vystrkován v době žiru droboučký hnědý trus. Napadená jablka velmi snadno podléhají hnilobám, mají nahořklou chuť, velmi často upomínají vzhledem na jablka postižená křenčením čili pihovitostí.

Mol jablečný je stejně veliký jako jeho blízce příbuzný druh mol pupenový. Je rozšířen ve střední a severní části Evropy, zejména ve Skandinávii a v Rusku. Odtud sahá hranice jeho rozšíření do Japonska a do Kanady.

Přední křídla jsou úzce kopinatá, žlutošedá, lesklá až fialově šedá, s bělavým nebo žlutošedým pruhem při vnitřním okraji, který je přerušen černohnědou skvrnou. Rozpětí křídel 13 – 14 mm. Létá od května do července nebo až do poloviny srpna, maximum letu je koncem června a počátkem července. Samička klade do kališní jamky jablek a jiných druhů ovocných plodů, zejména na jeřabiny, méně často též na renklódy, na plody střemchy a hlohu drobná vajíčka a lepí je nejčastěji na chloupky, jimiž jsou kališní ušty porostlé. Po 12 – 13 dnech se z nich líhnou housenky, které se vždy na zastíněné straně plodu prokousávají do dužniny.

        V jednom plodu může být až 25 housenek. Housenka je po vylíhnutí bělavá, s černou hlavou, později narůžovělá (vždy však mnohem menší a méně intensivně červená než u obaleče jablečného, s nímž by mohla být zaměněna); na kroužcích těla má drobné tmavohnědé tečky; hlava, štítek a anální ploténka jsou hnědočerné. Má 5 párů pošinek. V dospělosti je 7 mm dlouhá. Doba žíru trvá 6 – 7 týdnů. Protože samičky tohoto mola kladou vajíčka až do podzimu, setkáme se s housenkami v různém stupni vývoje až do sklizně pozdních odrůd; s těmito plody mohou být velmi snadno přeneseny do skladovacích prostorů. Dospělá housenka se kuklí v zámotku buď na povrchu půdy, nebo na kůře; ve skladištích často na stejných místech jako housenky obaleče jablečného. Podobně také přetrvává housenka celou zimu v diapause a kuklí se až na jaře příštího roku. V severských evropských státech prý v letech neúrody zničí housenky tohoto druhu více než polovinu úrody jablek. Vícekrát se objevil v nebezpečné míře, vždy ve vyšších oblastech i u nás, zejména na Českomoravské vysočině. V roce 1949 silně v některých obcích u České Skalice a u Náchoda. Nejvíce byly napadeny odrůdy; Gascoignovo šarlatové, Jonathan, Boikovo, Ontario a kalvily. Ušetřeny naproti tomu zůstaly odrůdy Boskoopské, Grimesovo zlatožluté, Baumannova reneta a jiné nebo byly tyto odrůdy napadeny jen v nepatrném rozsahu.

 

        Ochrana: Důkladná desinfekce skladišť, do nichž byla uskladněna napadená jablka, sběr a zneškodnění napadených plodů před sklizní, ihned jakmile opadají (možno jich použít k výrobě moštů). Předjarními postřiky se zahubí značné procento housenek, pokud byly zasaženy na kmeni nebo na větvích. Kypření půdy pod stromy na podzim se plně doporučuje. Postřiky za vegetace v době letu motýlů a kladení vajíček nikotinovými přípravky nebo DDT (Dynol). Tam, kde se škůdce objevuje v nebezpečném rozsahu, se doporučuje přesně určit dobu letu motýlů pokusně pomocí housenek pěstovaných v bedně s jeřabinkami. Maximum doby letu je pak pro praxi nejvhodnější dobou k postřiku. Podle našich zkušeností je maximum doby letu až 14 dní po objevení se prvních jedinců (samečků).

        Skutečnost, že tento škůdce se u nás vyskytuje v poslední době nikoliv pravidelně každým rokem, nýbrž jen v některých letech, místy velmi silně (Český Dub, Turnov, Česká Skalice, Slapy a Tábora), nutí k bedlivějšímu pozorování tohoto druhu. Příčin bude asi více, nikoliv jen parasitce housenek. Nové jabloňové sady nutno zakládat dál od lesů, v nichž rostou nebo jsou vysazovány jeřáby obecné nebo sladkoplodé.

        Pozoruhodné je, že sladkoplodý jedlý jeřáb není tímto škůdcem zdaleka tolik napadán jako jabloně a jeřáb obecný.

        Mol jablečný má mnoho přirozených nepřátel, parasitů, kteří mohou ve značné míře ovlivňovat intensitu jeho výskytu. V našich pokusných chovech v roce 1949 a 1952 byla vždy větší část housenek parasitována, nejčastěji druhy Microgyster politus Marsh. Z ostatních druhů parasitů jsou známi: Epiurus calobatus Grav., Angitia exareolata Razt., A. crataegellae Thoms.