Strupovitost třešní a broskvoní

(Endostigme (= Venturia) cerasi Aderh. – Fusicladium cerasi (Rab.) Sacc.) 

 

        Houba působící tuto chorobu patří do hub vřeckatých (Ascomycetes), řádu Sphaeriales. Hlavní její plodní forma se nazývá Endostigme (Venturia) cerasi Aderh. V opadalých listech jsou to plodnice (perithecie) s vřecky, v nichž k jaru dozrávají výtrusy. Tato forma je saprofytická, žije a vyvíjí se v odumírajícím rostlinném materiálu. Vedlejší plodní forma, jíž se houba rozmnožuje a šíří od jara do podzimu, žije parasiticky a působí strupovitost třešní a broskví (zvanou u broskví též čerň), je forma konidiová. Konidie (letní výtrusy) jsou jednobuněčné i dvoubuněčné, vřetenovitě protáhlé, žlutohnědé až hnědozelené. Houba napadá především plody, méně i listy, na větévkách dosud nalezena nebyla (na rozdíl od strupovitosti jabloňové a hrušňové). Přezimování není zcela známo. Časté jsou případy, že listy nejsou skoro vůbec napadeny a plody jsou napadeny dosti silně. Bylo tomu tak u nás v roce 1939 a opět v roce 1954. Choroba nemusí přejít z třešní a višní na broskvoň a naopak; jde pravděpodobně o různé biotypy houby. Černozelené skvrnky, pouze 1 – 2 mm velké, s drobnými povlaky plodonošů jsou především na líci, méně na rubu listů. Silně napadené listy hnědnou a opadávají jen ve velmi vlhkých letech, a to ještě vzácně, ještě před podzimem. Na plodech třešní, višní a broskvoní tvoří houba hnědé, hnědo- až černozelené skvrny – povlaky výtrusonošů. Skvrny jsou z počátku drobné, později se šíří na slupce, která korkovatí, scvrkává se a praská až v černozelené povlaky, zcela znehodnocující plody. Jsou-li napadeny zcela mladé plody, tu se buď vůbec nevyvinou a opadají, nebo nedosáhnou ani poloviční velikosti. Pozdní odrůdy třešní, višní i broskvoní jsou napadány více, v r. 1939 však silněji trpěla raná Ostheimská višeň.

            Tato strupovitost je u nás choroba řídká, po silném výskytu může však být nebezpečná. Má ráz značně sezónní, vyskytuje se silněji jen ve velmi deštivých letech. Stromy nedostatečně vyživované trpí více. Odklizení a zneškodnění opadaných listů na podzim je příkazem. Jinak není normálně třeba proti této chorobě speciálních zákroků (jak jsou nutné každým rokem proti strupovitosti náchylných odrůd jabloní a hrušní, zvláště ve vlhkých polohách). Tam, kde se vyskytuje tato choroba pravidelněji a je obava z poškození plodů, jsou oprávněny fytofarmaceutické zásahy. Poněvadž broskvoně a většina odrůd třešní a višní jsou citlivé k měďnatým přípravkům, lze doporučit jen postřiky přípravky sirnatými: před květem a po květu 0,5 % sírováno, 0,5 % Sulikol, 1 % Polybarit. Účinnost sirnatých přípravků se podle zpráv zvyšuje přídavkem arseničnanu olovnatého (např. ke 100 litrům 0,5 % sírována 0,25 kg klihové galerky Adhesin a 0,2 % arseničnanu olovnatého) a to je ovšem možné u třešní a višní jen při postřiku před květem. Ve Švýcarsku se nově doporučují též sirnaté přípravky organické.