Krtonožka obecná

Gryllotalpa gryllotalpa (L.) (G. vulgaris L.)

        V zemědělské praxi všeobecně známý hmyz, objevující se všude v půdách středně těžkých a hlubokých, tedy především v dostatečně zavlažovaných zelinářských zahradách, v nichž může způsobit i značné škody. Půdám lehkým a písčitým se vyhýbá. V ovocnářství nezpůsobuje mnoho škod. Větší škody jsou známy jen ve školkách na záhonech vysetých semenáčků, kde může způsobit náhlé odumření mnoha jedinců. Svojí přítomnost prozrazuje právě nejčastěji náhlým vadnutím a odumíráním podrytých a na kořenech poškozených rostlin. První taková poškození rostlin se objeví v dubnu a lze je sledovat po celé vegetační období skoro až do zámrzu. Podrýváním půdy, ve které vyhrabává dlouhé nory, vytváří pod povrchem půdy chodby často silnější než prst, probíhající křížem krážem, zejména v půdách vyhnojených slamnatým hnojem, bohatým na rostlinné zbytky. Rostliny chodbami podryté rychle odumírají, což krtonožkám vyhovuje, protože vyžadují, aby hnízdy i chodby byly slunečními paprsky prohřáté, rostlinami nezastíněné. Takovéto škody na rostlinách jsou zvláště velké a citelné v pařeništních kulturách, v lesních a ovocných školkách s výsevem. Avšak i polní kultury, zejména na jižní Moravě a na jižním Slovensku, bývají tímto škůdcem vážně ohrožovány, často ve velkém rozsahu, zejména ve vlhčích údolních místech.

        V červnu a červenci, kdy se krtonožky páří, prozrazují svoji přítomnost mimo jiné i zvukem, podobným cvrlikání cvrčků. Tehdy si oplozená samička vyhrabává nehluboko v půdě jako pěst velké hnízdo, jehož stěny pevně udusá, takže je lze jako celek v podobě koule vyjmout z půdy. Dutina hnízda je z větší části vyplněna kulatými, poměrně velkými (2 mm v průměru), špinavě žlutozelenými vajíčky, jichž bývá v jednom hnízdě na 300. Po 2 – 3 týdnech se z vajíček líhnou bezkřídlé larvy, vzhledem dost podobné mravencům, které se delší dobu zdržují v hnízdě, nepřijímajíce zdánlivě žádné potravy. Ve skutečnosti však ohryzávají stěny hnízda, které samička při udusávání bohatě zásobila živinami vyvrhovanými z mocného žaludku. Larvy rychle rostou, takže po 3 – 4 týdnech života v hnízdě, se rozlézají do spleti chodeb, ožírajíce kořínky všem rostlinám rostoucím v okolí. Na zimu buď zalézají hlouběji do půdy, nebo přezimují v hromadách hnoje nebo v blízkých kompostech, též v hromadách navátého listí a v krechtech. Druhým rokem se čtyřikrát svlékají a v květnu dorůstají v dospělé jedince. Má tedy krtonožka proměnu nedokonalou, bez stadia kukly. Dospělé krtonožky na rozdíl od larev přezimují ve větších hloubkách, byly nalezeny také až v hlobce 1 m, ovšem záleží to na struktuře půdy.

 

        Ochrana: Nejúčelnější je sběr a ničení hnízd s vajíčky nebo již vylíhlými larvami, pokud se z hnízda nerozlezly. Není to práce nijak nesnadná, vyžaduje však dostatek trpělivosti i zkušenosti v hledání hnízd. Nebývají hluboko, obyčejně v hloubce 10 – 20 cm na místě zbaveném rostlin, sluncem vyhřátém. Velmi často se nám podaří zničit při tom i samičku, která i po vykladení vajíček se zdržuje v blízkosti hnízda nebo v hnízdě samém, hlídajíc vajíčka a vylíhlé larvy právě tak, jak to činí samičky škvorů. Na podzim a na počátku zimy lze mladé larvy pochytat do úzkých a dost hlubokých příkopů vyplněných slamnatým hnojem nebo směsí řezané řepy a slámy, přikryté listím. Stačí k tomu obyčejně příkopky na rýč hluboké a také tak široké, se stěnami svislými, v místě dostatečně vlhkém, vykopané v blízkosti, kde larvy škodily. Jsou-li založeny naopak v místě suchém, takže v nich hnůj nebo uvedená směs řezanky a řepných řízků také uschne, pak se sem larvy nenastěhují. Brzy na jaře je nutné příkopky vybrat a larvy, které jsou často slezlé dohromady, zničit buď mechanicky, nebo politím horkou vodou. Tento zůsob, vyhlížející primitivně v současné době, kdy používáme především chemických přípravků na ničení škodlivého hmyzu, se velmi osvědčuje. Dospělé krtonožky lze na jaře a počátkem léta chytat do pastí, hrnců nebo plechovek zapuštěných (do úrovně dna chodeb) do půdy na místech, kde se podzemní chodby křižují, protože krtonožky používají starých chodeb dlouho, pohybují se v nich ovšem jako zvířata vysloveně noční jen za večera a v noci. Dobře se osvědčily i zinkfosfidové pasty používané též proti hrabošům. Stejěn působí i jiné pasty, např. otrávené arsenikem ve směsi s melasou nebo směsi vařených krup promíchaným fosfidem zinku v poměru 25 kg vařených krup + 625 g zinkofosfidu a 7 – 8 litrů vody. Tato směs je velmi účinná, krtonožky ji vyhledávají v noci i na povrchu půdy a zakrátko po požití hynou.[Na jeden ha zamořeného pozemku se spotřebuje průměrně 40 kg této směsi. V ovocných školkách, kde zpravidla bývá jen několik hnízd krtonožek, stačí vyrobit jen několik kg směsi a rozmístit ji v hromádkách na místa krtonožkami nejvíce napadená. Protože jde o směs jedovatou, je pochopitelné, že jí lze užít jen tam, kde není pravděpodobné, že by se otrávila domácí zvířata, zejména slepice. (Stejného úspěchu můžeme dosáhnout směsí s jinou účinnou substancí, např. fluorsilikátem barya).] Otrávené krtonožky hynou zpravidla v půdě, kam stačily ještě zalézt. Proto dochází často k názoru, že vnadidla neúčinkovala. Velmi dobře se též osvědčily kuličky (velikosti kuliček, s nimiž si hrají děti) zhotovené ze směsi vlhkých, vodou promíchaných otrub a postřikového arseničnanu olovnatého nebo vápenatého, kterého stačí desetina váhového množství. Injekce sirouhlíku, vpraveného do čtyř nebo pěti děr stejnoměrně rozmístěných a ne hlubších než 30 cm, jsou ovšem nejúčinnějším opatřením proti krtonožkám už při dávce 100 g na 1 m2. Díry po injekci nutno přišlápnout a místo nakonec pokropit vodou, aby se zabránilo rychlému unikání plynu do vzduchu. Místo sirouhlíku můžeme použít stejně účinného, nehořlavého a nevýbušného trichloretylenu. Uvedené injekce možno ovšem dělat jen na místech bez rostlin. Velmi účinně na krtonožky působí i Gamexan (HCH) buď v práškovité formě, nebo jako emulse vpravená do půdy za rýč, nebo zálivkou.

        Krtonožky mají v přírodě přesto, že se zdržují skoro po celý život v půdě, velmi mnoho nepřátel. Pronásledují je krtci, sovy, vrány, havrani, sojky a nejvíce dudkové, kteří jimi krmí mláďata. Bohužel je tento jejich největší pronásledovatel u nás všude již velmi vzácným ptákem. V zelinářských oblastech středních Čech je významným hubitelem krtonožek též havran.