Obaleč švestkový

Enarmonia funebrana Treitsch. 

        Všeobecně známý a všude rozšířený původce červivosti švestek. Je rozšířen v celé Evropě, zejména pak v oblasti středomořské, odkud pronikl až do Alžíru. Přední křídla tohoto nejbližšího příbuzného obaleče jablečného, jen o málo menšího v rozpětí křídel (14,5 – 16 mm), jsou hnědofialová, na lemu světlejší, s nezřetelnou střední šikmou páskou. Létá v květnu a v červnu, ve druhém pokolení v červenci a v srpnu. Motýli prvního pokolení se u nás objevují celkem vzácně, protože toto pokolení je vždy méně početné nežli druhé. Zastihneme je dva až tři týdny po odkvětu švestek, kdy létají již za soumraku, ovšem jen za teplých večerů. Za několik dní po páření naklade samička celkem kolem 50 vajíček jednotlivě na švestkové holičky, převážně na jejich spodní polovinu. Po 9 – 15 dnech se z nich líhnou housenky, které obyčejně za několik hodin vnikají dovnitř plodů v nejbližším okolí vajíčka, jindy (ač zřídka kdy) nevnikají dovnitř hned, nýbrž několik hodin pobíhají po povrchu plodu, pak teprve se vžírají dovnitř, krátkou cestou se dostávají k pecce a odtud nejkratším směrem vyžírají chodbičku k místu, kde pecka je přisedlá k plodu. Jakmile tohoto místa dosáhly, vracejí se opět k pecce a vyžírají dužninu v jejím nejbližším okolí. Napadený plod, který v tu dobu dorostl velikosti přibližně švestkové pecky, jeví narůžovělé nebo namodralé zbarvení a předčasně opadává na zem. Housenka jev dospělosti 12 – 15 mm dlouhá, masově růžová, na břišní straně světlejší, s hnědou hlavou a šíjovým štítem. Jakmile dospěla, opustí červivý plod a kuklí se v půdě obyčejně při patě stromu. Velmi zřídka si zhotovuje zámotek na kůře stromu. Pozoruhodné je, že všechny tyto housenky se nekuklí, nýbrž některé, které zalezly do půdy hlouběji, zůstávají v zámotku do jara, a teprve na jaře příštího roku se zakuklují podobně jako housenka obaleče jablečného, takže škůdce pak má jen jedno pokolení do roka. Pokud se však housenky zakuklí již v červenci, líhnou se z kukel již po 14 dnech motýli, kteří dávají základ k druhé letní generaci. Z vajíček nakladených opět jednotlivě na povrch plodů se líhnou houseničky o něco dříve než při jarním pokolení, a sice už po týdnu. Vlézají hned ve stopkové jamce do plodu a opět se hledí dostat k pecce, kde známým způsobem znehodnocují masitou část dužniny. Jakmile dospěly, opouštějí obyčejně předčasně na zem spadlý červivý plod a zalézají do půdy do hloubky 10 cm nebo i více (podle povahy půdy), kde setrvávají do jara ve stadiu klidu a teprve na jaře se kuklí. Kladení vajíček je velmi závislé na klimatických poměrech. Samička zpravidla přestává klást vajíčka, jakmile teplota klesla pod 14 – 15 °C. Naopak, je-li počasí teplé, klade samička vajíčka téměř denně. Vcelku nejde o škůdce nějak zvláště nebezpečného a škodlivého, protože ve srovnání s obalečem jablečným jsou škody nepoměrně menší, nehledě k tomu, že červivé švestky možno vždy velmi dobře zužitkovat na pálenice.

 

        Ochrana musí být řízena především proti druhému pokolení. Prakticky to znamená postřik koncem července a počátkem srpna, za teplého počasí, kdy předpokládáme líhnutí obalečů a kladení vajíček. Dříve u nás k postřiku používané nikotinové přípravky byly jen tehdy dost účinné, jestliže postřiky byly opakované. Stejné zkušenosti měli v Rakousku i v ostatních státech. Výsledky s přípravky DDT (Dynol) nejsou v poslední době nejlepší pravděpodobně proto, že nebyla vystižena správná doba k postřiku. Podle zpráv bylo dosaženo v Německu dobrých až velmi dobrých výsledků při použití přípravků E-605 a Systoxu, jak při postřiku proti prvnímu pokolení tohoto škůdce 4 – 5 týdnů po odkvětu, tak při postřiku proti pokolení druhému koncem července.

        Velmi dobrým opatřením proti housenkám je časté kypření půdy pod stromy na podzim i v předjaří. Zjistili jsme, že po tomto zákroku velmi snadno podléhají dosud blíže neurčeným cizopasným houbám, protože si většinou již nezhotoví vyhovující zámotek. Obaleč švestkový má málo přirozených nepřátel. Jsou to zejména Ascogaster quadridentatus Wesm. a Trichogramma evanescens Wesm.