Bodruška hrušňová
Janus compressus (Fbr.)
Blanokřídlý hmyz blízký pilatkám a ploskohřbetkám, má však odlišný způsob životaf. Dospělá měří v rozpětí křídel jen 6 – 8 mm, tělo je na rozdíl od ploskohřbetek úzké, hlava a nitkovitá tykadla černá, kusadla a makadla žlutá. Hruď je černá, zadeček cihlově červený, kromě prvotního článku a části druhého, které jsou černé. Nohy jsou žluté, jen chodidla jsou tmavá. Samičky má nohy celé černé. Hmyz rozšířený v celé střední Evropě. Létá v květnu, kdy po páření klade samička jednotlivá vajíčka na mladé letorosty jabloní, hrušní i jiných stromů. Je to v době, kdy nově narostlé, dosud zelené části letorostů dosáhly délky 7 – 10 cm. Při kladení učiní samičky na ose výhonu kolem dokola zářezy směrem shora dolů. Do nejníže položeného zářezu zasune po způsobu pilatek kladélkem vajíčko. Vajíčko je dlouhé necelý jeden mm. Larva se vžírá do dřeně, kterou vyžírá po celé léto; k zakuklení dospívá v září. V dospělosti je 1 cm dlouhá, běložlutá, stavbou těla připomíná larvu pilořitky. Je slabě prohnutá v podobě písmene S, protože hrudní články jsou jakoby naběhlé, nohy jsou skoro úplně zakrnělé, článkování těla je málo patrné. Na posledním článku zadečku je sklerotisovaný hrot, mající pro larvu asi význam při pohybu v dutině vyžrané dřeně. Dřeň bývá vyžrána do délky 10 – 12 cm, proto výhon na konci vadne a odumírá. Dospělá larva neopouští místo žíru jako pilatky, nýbrž si vytváří pergamenovitý zámotek, v němž se kuklí až po přezimování, nejčastěji koncem dubna. Větší škody může tento škůdce způsobit jen ve školkách, většinou se však objevuje zcela ojediněle.
Napadené výhony odřezáváme a pálíme.