Likvidace napadených stromů

Boule a strupy

Mezi nejčastější choroby ovocných stromů patří boulovitost kořenů. Příčinou této choroby jsou bakterie žijící v půdě. Choroba se projevuje tvorbou nádorů na kořenovém krčku a na postranních kořenech. Boulovitost kořenů postihuje dřeviny v různém věku, mimořádné nebezpečí potom hrozí sazenicím. V mnoha případech také dochází k přenosu boulovitosti kořenů ze školky do mladých sadů. Doporučuje se proto při zakládání mladých sadů používat jen stoprocentně zdravé sadby. Pokud byste na postranních kořenech nalezli chorobné nádory, je nezbytně nutné abyste napadená místa seřízli a poté kořeny louhovali po dobu pěti minut v jednoprocentním roztoku modré skalice. Nakonec nezapomeňte kořeny opláchnout čistou vodu.
Velmi rozšířenou chorobou napadající ovocné stromy je také strupovitost. Vůbec nejčastěji napadenými stromy bývají jabloně a hrušně. Typickými znaky napadených stromů jsou olivově zelené sametové skvrny. Zvlášť postižené listy pak usychají a následně opadají. Plody postižené strupovitostí v konečném stádiu pukají. Viníkem vzniku strupovitosti bývá houba přezimující na neopadaných listech. S příchodem jara se pak houba prostřednictvím výtrusů přesune na mladé listy a napadne je. Během letních dešťů dochází k dalšímu rozmnožování výtrusů a následně k napadení dalších listů. Proti strupovitosti se lze bránit několika způsoby. Během letních měsíců se k likvidaci infekce používá jednoprocentní roztok bordeauxské jíchy, do které by se správně měl přidat žaludeční jed proti hmyzu, který ožírá listy. K prvnímu postřiku by mělo dojít v období uvolňování poupat. Další postřik následuje hned po odkvětu. V deštivém období se doporučuje opakovat postřik v pravidelných intervalech, optimálně tak jednou za patnáct dní. Při třetím a čtvrtém postřiku se obvykle doporučuje snížit koncentraci roztoku z jednoho 1 % na 0,75 %, aby nedošlo k poškození plodu. Na podzim se infekce nejefektivněji zbavíte, když v čase před orbou zakopete do vyhloubené brázdy spadané listí.

Moniliové choroby

Další chorobou, která parazituje zejména na jabloních a hrušních je moniliová hniloba. Jedná se o houbovitou chorobu, která se prosadí ve všech ovocnářských pásmech, zvláště pak v nepříliš udržovaných sadech a zejména pak během teplých, vlahých dní. Houbovitá choroba se přenáší výtrusy, ale také prostřednictvím hmyzu (nosatci, obaleči). Choroba se projevuje tak, že na plodech se tvoří hnědé skvrny, které se velmi rychle rozšiřují po celém povrchu napadeného plodu. Později se na zahnívajícím plodu začnou vytvářet šedobílé krupičky. Postižené plody pak můžou buď opadnout, nebo zůstanou nadále viset na stromě. Neopadané nakažené plody se scvrknou a mumifikují se. Na moniliovou chorobu platí během jarních měsíců pětiprocentní postřik roztokem ze zelené skalice. Na podzim se zas doporučuje sbírat mumifikované plody a sbírat a likvidovat shnilé nebo jen částečně nahnilé plody padavky. Důležité je také odstraňovat napadené plody přímo ze stromu a bezprostředně poté je odklid z prostoru sadu. Rozhodně tyto plody ale nepoužívejte ke kompostování, choroba by se pak mohla přenést i na nově vysazenou rostlinu. Podrobnější informace o tom, co patří a nepatří do kompostu, si můžete přečíst zde.
Moniliová choroba napadá nejen jabloně a hrušně, ale parazituje také na stromech produkující peckovité plody. Napadené jsou pak nejen plody, ale i květy a někdy i větve. Zvláště při napadení květů stromu je moniliová choroba mimořádně nebezpečná, neboť výtrusy, které se dostanou do styku s květem, rychle vzklíčí a květ v důsledku toho vadne a podhoubí choroby se rozšíří na letorost, jehož listy pak rychle vadnou a usychají. Moniliové hnilobě se ubráníte odřezáváním napadených větví hned po jejich napadení. Při odřezávání se doporučuje seříznout i kousek zdravého dřeva. Další účinnou metodou v boji proti moniliové chorobě je postřik bordeauxskou jíchou (1% roztok).

I stromy můžou trpět rakovinou

Další metlou ovocných stromů je člověku velice dobře známá choroba, a to rakovina. Stromům postiženým rakovinou se na kůře tvoří šedé skvrny, které se v pozdější fázi zbarví do černa. Rakovinou napadené větve usychají a postupně odumírá celý strom. Rakovina však nenapadá jen kůru, ale také listy, plody a květy. K napadení kůry stromu rakovinou dochází nejčastěji v místech, kde došlo k poškození stromu (řezané rány, úžehy apod.) Lékem na rakovinu ovocných stromů je odstraňování suchých větví, důsledné ošetřování ran na stromech, odklízení napadených stromů. Účinnou obranou je i natírání stromů 3% roztokem zelené skalice a štěpařského vosku.

Mechy a lišejníky
Nepřítelem ovocných stromů jsou také mechy a lišejníky. Riziko představují zejména pro starší stromy. Mechy a lišejníky narušují kůru stromů a vnikají do nich výtrusy hub a všelijaké bakterie. Ty mají za následek zahnívání kůry stromů a následně usychání větví. Lišejníků a mechů se velmi efektivně zbavíte 5-8% postřikem ze zelené skalice. Postřik provádějte na podzim nebo zkraje jara, než stihnou vyrašit pupeny. Po aplikaci postřiku ze zelené skalice je důležité očistit větve od zbylých mechů a lišejníků. Důležitá je také pravidelná prevence. Stromy ochráníte například nátěry vápenným mlékem (vždy na jaře) a důsledným odstraňováním odumřelé kůry.

Škůdci a záškodníci

Ovocným stromům neškodí jen houbovité a jiné choroby, ale také početná skupina škůdců ze světa hmyzu. Velkou neplechu mezi ovocnými stromy dokáže nadělat například housenka zvaná píďalka, která ožírá lístky stromů produkujících skořápkaté ovoce. Aktivní jsou ve dvou generacích, a to od května do srpna. První generace píďalek, tedy motýli, létají od dubna do května. Druhá generace zase od června do července. Píďalky jsou schopny naklást velké množství vajíček, a pokud se přemnoží, může to znamenat pro vaše stromy vyslovenou pohromu. Své stromy před řáděním píďalek ochráníte tak, že v době počátečního vývoje housenek na píďalky aplikujete osvědčený přípravek Biobit. Po jeho aplikaci ustanou housenky píďalek v růstu a do dvou dnů umírají. Nepřítelem ovocných stromů je také obaleč jablečný, který jak už jeho druhový název napovídá, škodí zejména jabloním, ale nebezpečný je i pro ostatní ovocné stromy. Účinné ochrany před obalečem docílíte tím, že bude v místě výsadby podporovat výskyt obalečových přirozených nepřátel a také podzimním zpracováním půdy. Možností bránit se obaleči, ale i dalším škůdcům je však mnohem víc. Svůj efekt má také ošetření ovocných stromů kaolínem. Existují také různé lapací pásy sloužící k odchytu housenek a mnoho dalších různě efektivních způsobů likvidace škůdců.