Mravenci Formicoidea

Formicoidea

        Mravenci nezpůsobují na rostlinách člověkem pěstovaných na zvláště velkých přímých škod, zejména ne na ovocných stromech, keřích a jiných ovocných rostlinách. V ovocnářské praxi nemají zastánců především pro škody, které působí nepřímo. Objevují se na jaře velmi brzy, jakmile se půda dostatečně prohřála. Upravují své staré kolonie, shánějí postravu pro larvy. Na rašících ovocných stromech, zejména na hrušních, nahryzávají květné pupeny. Velmi často poškozují trsy jahodníků jak měsíčních, tak velkoplodých. Vegetační vrcholy (tak zvaná srdíčka) zanášejí hlínou. Listy, pravděpodobně též pod vlivem kyseliny mravenčí, žloutnou, na okrajích často zkadeří. Plody, pokud se vyvinou, jsou zakrnělé, většinou však napadené rostliny nekvetou. V ovocných zahradách škodí mravenci podrýváním kořenů ovocných stromů i zeleniny a květin, vynášejíce půdu na povrch. Škodí dále tím, že na svém těle a v zažívacím traktu roznášejí výtrusy moniliosy a jiných hnilob ovoce, navštěvují kolonie škodlivého savého hmyzu, zejména mšic, larev mery hrušňové, larvy i samičky červců, především puklice švestkové. Olizují jejich sladké exkrementy a chrání je při tom před jejich přirozenými nepřáteli, zejména před blanokřídlým hmyzem. Je nesporné a pokusy prokázáno, že tím nutí savý hmyz k intensivnějšímu sání rostlinných šťáv. Podle některých autorů mravenci přenášejí mšice na jiná místa a na dosud nezamořené rostliny. Jiní to popírají a tvrdí, že mravenci mšice spíše pronásledují. Pravdou je obojí, záleží na druhu mšic, protože každá mšice mravencům neposkytuje sladkou šťávu. Silný výskyt mravenců lezoucích po kmenech ovocných i jiných stromů vždy prozrazuje, že strom je napaden mšicemi nebo jiným savým hmyzem (merami, červci). Proto také tam, kde byli tito škůdci zničeni postřiky, se mravenci na stromech nezdržují. U nás žije mnoho druhů mravenců, z nichž jen několik druhů má důležitost v ovocnářství.

 

        Mravenec dřevokaz, Componotus ligniperda (Lat.), rozrušuje někdy kmeny starých stromů, ponejvíce hrušní. Někdy žije v ovocných sadech i pod kameny. Celá řada druhů si staví hnízda z hlíny, některé druhy žijí též pod kameny. Je to nejběžnější mravenec obecný,Lasius niger (L.), mravenec drnový, Tetramorium caespitum (L.) a jiní. Překážky, které se jim postavily do cesty, např. lepové pásy na kmenech ovocných stromů, přemosťují často hlínou. Vynášením hlíny na povrch obnažují kořeny ovocných stromů, což může mít velmi nepříjemné následky především pro stromky nově vysazené. U révy vinné při tom nezřídka ohlodávají kořeny a kořenový krček.

 

        Proti uvedeným škodám nutno přiznat, že mravenci jsou v ovocných kulturách i užiteční. Pohubí mnoho škodlivého hmyzu. Nové průzkumy biologie mravenců, jimž se věnovala řada kritických badatelů v lesnictví, ukázaly i u nás, že užitečnost lesních mravenců převyšuje jejich škodlivost v poměru 67 % : 33 %.

 

        Mravenci sami mají dost přirozených nepřátel (někteří pavouci, kutilky, larvy svižníků a mravkolva). Jejich velkými nepřáteli jsou také šplhaví ptáci, ještěrky a ropuchy.

 

 

        Ochrana proti mravencům se jeví někdy nezbytnou, je však velmi těžko uskutečnitelná, protože všechny druhy mravenců si poničená hnízda rychle opraví, znova vystavějí a jsou též poměrně dost odolní proti používaným chemickým přípravkům. Podezřelým nástrahám se obyčejně vyhnou a vyrozumí o tom podivuhodně rychle celou kolonii. Starší způsoby boje proti mravencům, jako prolití hnízd horkou vodou nebo petrolejem, jsou u ovocných stromů neproveditelné. Použijeme-li sirouhlíku, postačí injekce 200 g na jedno hnízdo. Poměrně dobře se osvědčily nástrahy ze směsi cukru a potaše nebo medu a potaše, též v roztoku. Otrávená kolonie však za několik týdnů znovu ožije z nově vylíhlých dělnic, které byly v době použití vnadidla ve stadiu kukel, takže nebyly již krmeny. Dobrou nástrahou je také směs práškovitého cukru a boraxu s fluoridem sodným. Z moderních hmyzohubných přípravků se velmi dobře osvědčily prášky DDT (200 až 500 g Dynocidu na jedno hnízdo) nebo zálivka hnízda 1 % Dynolem, avšak jen u některých méně obtížných druhů mravenců; Účinnější jsou přípravky HCH a podle zpráv se velmi dobře osvědčily nové přípravky založené na E 605, zejména Systox v koncentraci 0,05 %.

 

        Tvrzení, že mravenci přenášejí mšice na jiná místa a tak zamořují nové stromy mšicemi, jsme se snažili dokázat, ale dosud se nám to přesvědčivě nepodařilo. Přímý přenos mšic byl prý pozorován u obyčejného mravence žlutého, Lasius flavus (Fbr.), který přenášel mšici Aphis persicae. Je-li přenášena též mšice krvavá, není u nás prokázáno. Američané tvrdí, že to bylo prokázáno u mravence Lasius (Acanthomyops) interjectus Mayr. Také přenos larev mer na jiná místa nebyl u nás přes všechna pátrání ověřen. V Americe byl takový přenos zjištěn u mravence Formica subsericea Say. Kdyby se i u nás podařilo tyto přenosy dokázat, po případě dokumentárně fotograficky zachytit, změnilo by se stanovisko praxe vůči mravencům ještě více v jejich neprospěch. Zatím, jak uvedeno, nejsou škody jimi způsobené na ovocných rostlinách větší než jejich užitek. O velkém užitku mravenců nepochybují především lesníci u lesních mravenců. V lese nikdy nedojde k holožíru např. housenkami mnišky nebo jiným škůdcem stromů, při jejichž patě je mraveniště.

Mravenci Formicoidea