Šedá skvrnitost ořešáku

Gnomonia leptostyla Ces. et Nor. 

        Vřeckatá houba (Ascomycetes) Gnomonia leptostyla Ces. et Not., patřící do řádu Sphaeriales, působí svou vedlejší plodní formou (konidiovou) zvanou Marssonina juglandis (Lib.) Magn. škody na ořešáku vlašském, Juglans regia L., na ořešáku černém, Juglans nigra L., a šedém, Juglans cinerea L., někdy užívaných jako podnože při roubování. V červenci a v srpnu bývají na čepelích i na řapících stále se zvětšující, zprvu hnědé, pak šedavé, tmavohnědě obroubené, okrouhlé nebo nepravidelné, drobné i velké, v průběhu vegetace až černající, splývající skvrny. Při silném napadení listy předčasně žloutnou a počínaje srpnem opadávají. Na stromě se během vegetace choroba šíří letními výtrusy (konidiemi), které se vyvíjejí v červenohnědých tečkovitých ložiskách na skvrnách, hojněji na rubu než na listovém líci. Konidie jsou vřetenovité, lehce zakřivené, dvoubuněčné, 20 – 25 µ dlouhé, 3 – 5 µ široké. Zvláště silně bývají napadány listy ve spodní části koruny stromu. Houba napadá též mladé větévky, působí na nich protáhlé propadlé skvrny. Rovněž oplodí bývá napadeno, mívá hnědé až červenohnědé propadlé skvrny s malými hnědými tečkami – ložisky konidií. Napadené plody opadávají nebo zahnívají. Hlavní plodní forma se vyvíjí během zimy v opadaných listech, na jaře jsou v nich lahvicovité plodnice (perithecie) s dlouhým ústím na rubu listu. Z jara v nich dozrávají vřeckové výtrusy (askospory), v každém vřecku po osmi. Na jaře jsou při deštích spory vymršťovány a nakazí listy.

        U nás je šedá skvrnitost ořešáku nemoc hojná při vlhkém červnu a červenci. V boji proti chorobě je nutno opadané listy, plody i oplodí na podzim odklidit a zneškodnit. Odolnost a náchylnost k chorobě je u semenáčů do značné míry vlastností stromového jedince. Na trh mají být uváděny jen stromky proti chorobě odolné (a pozdě rašící – na obranu proti mrazům). Ke šlechtění ořešáků roubováním mají být vybíráni pouze jedinci vynikajících ostatních vlastností, netrpící touto chorobou ani jinými (též bakteriovými). Ve školkách a u mladých stromů je v ohrožovaných polohách vhodné postřikovat stromy obvykle dvakrát, v červnu a v červenci, 1 % bordóskou jíchou nebo 0,75 % přípravkem založeným na oxychloridu mědi nebo 0,4 % přípravkem z kysličníku měďnatého. Mimo to se v polohách silně ohrožovaných a za let velmi vlhkých stříká ještě před květem až 2 % bordóskou jíchou nebo ekvivalentním zředěním hotových přípravků před rašením a ještě koncem července až počátkem srpna.