Obaleč jednopásý

Conchyllis ambiguella (Hübner) 

        V celé Evropě, vyjma severnějších vinorodých krajů, rozšířený a místy stále ještě nebezpečný škůdce révy. Zdá se, že dává oproti obaleči mramorovanému přednost spíše drsnějším polohám vinorodých krajů než polohám nejteplejším. Rozšířil se i do vinic asijských. Ačkoliv žije přednostně na révě vinné, byly jeho housenky již zjištěny také na jiných rostlinách, např. i u nás na dřínu a zejména na plaménku, rostoucím často na stráních a kamenitých hromadách, lemujících slovenské a jihomoravské vinice. U nás má obaleč jednopásý dvě pokolení do roka.

        S prvními motýly, kteří se vylíhli z přezimovavších kukel, se setkáváme již v polovině května. Létají za večera a v teplých nocích, kdy se také páří (samičky se líhnou o několik dní později). Doba letu trvá asi dva týdny. Po páření klade samička celkem kolem 250 vajíček, a to vždy jednotlivě na různá místa, nejčastěji na pupeny, stopky listů a stopky hrozníčků. Na jednom malém hrozníčku jich bývá zpravidla několik. Jsou kladena jen za teplého počasí a za bezvětří. Za týden až 10 dní, podle počasí, se z vajíček líhnou housenky, které se vžírají nejčastěji do vyrašených pupenů nebo do hrozníčků. Zde bývají nejčastěji a jejich přítomnost nejspíše poznáme podle hnědých kupek trusu a hnědých zbytků tyčinek a okvětních plátků révových květů, které jsou spřádány lehkým předivem dohromady, takže housenku není vidět dříve, dokud předivo neroztrhneme. Po 4. svlékání se housenka zakukluje v lehkém předivu na místech žíru, též však na kůlech u révových keřů nebo i na blízkých zdech. Po 3 týdnech se z kukel líhnou motýli, dříve opět samečci. Motýly tohoto druhého pokolení zastihneme nejčastěji v první polovině července. Po páření kladou samičky vajíčka na mladé, nedozrálé bobule révových hroznů. Bobule jsou spřádány housenkami dohromady a vyžírány. Housenka je při žíru skryta v bělavé předivové rource, která je nenápadně ukryta mezi bobulemi. Housenka vyžírá jen dužninu, jádra bobulí ponechává neporušena, podobně jako tvrdou slupku. Tyto části, zbývající po žíru, zasychají a zůstávají pak na ožraných hroznech viset až do podzimu. Při postupujícím zrání bobulí žerou housenky spíše na jejich povrchu, vnořují do šťavnatých bobulí jen příď těla, někdy zalévají do bobulí celé. Kuklí se na různých místech, nejčastěji na kůře révových matek nebo na kůlech. Housenky jsou místy, zejména na Moravě, známy pod lidovým názvem „kyselák“, který vznikl překladem z německého „Sauerwurm“.

        Dospělý obaleč jednopásý je lehce k poznání od všech příbuzných druhů, protože jeho zbarvení křídel je typické. Přední křídla jsou slámově žlutá, s příčným černohnědým trojúhelníkovitým pruhem, zadní křídla jsou šedá až šedohnědá, zadeček je šedý. Rozpětí křídel 13 – 15 mm. Vajíčko je čočkovité, poněkud širší než delší, o rozměrech 0,75 x 0,60 mm, žlutobílé, později žluté, už čtvrtý den po vykladení v něm prosvítá zárodek, jevící se jako hnědá skvrna. Je to prosvítající hlava se štítem. Vylíhlá housenka je 1 mm dlouhá, žlutohnědá, obyčejně s nádechem do zelena, její hlava a šíjový štít jsou hnědé až černé. Dospělá housenka je olivově zelená až hnědě červená, na těle jsou, jako u vylíhlé housenky, bradavky s krátkými chloupky. Kukla je hnědá, 5 – 8 mm dlouhá, zámotek, v němž bývá ukryta, je obyčejně šedý. Na zámotcích umístěných u prvního jarního pokolení často v poškozených hroznech bývají nejen zrnka trusu, ale i řasy, dodávající často zámotku zeleného zbarvení, zejména, je-li počasí v té době deštivé.

 

        Ochrana: Vyžaduje bezpodmínečně v každém rozlehlejším vinorodém kraji zjištění doby letu motýlů, aby postřiky byly provedeny v nejvhodnější dobu, ani pozdě, ani zase zbytečně brzy. Jedině při správném termínu jsou postřiky proti obalečům úspěšné. Z postřikových látek se dobře osvědčily nikotinové přípravky i DDT. Pokud jde o přípravky E 605, zejména o Parathion, který byl v Německu zkoušen proti obaleči jednopásému ve větším rozsahu, ukázalo se, že sice účinnost je velmi uspokojivá, ale vzhledem k velké jedovatosti těchto přípravků před květem révy v době líhnutí housenek, protože jejich účinnost je dostatečně dlouhá a přitom vysoká, zatím nejvyšší ze všech dosud použitých přípravků. Velmi dobře se osvědčil zejména postřik E 605-forte v koncentraci 0,02 % a poprach E 605-Staub. Při postřiku hroznů napadených druhým pokolením housenek je nutno použít prudkého proudu, aby postřiková látka pronikla do hroznů a porušila předivo housenek. S výhodou lze dotykové přípravky míchat s měďnatými proti peronospoře révy. Arseničnany olovnaté jsou pro postřiky révy proti obaleči jednopásému zakázány, protože jsou rozpustné a je velké nebezpečí, že by přešly do vína a mohly pak vyvolat otravy arsenem.

        Obaleč jednopásý má dost přirozených nepřátel. Jsou to cizopasníci Pimpla maculator Fbr., P. alternans Grav., P. examinator Fabr., P. sagax HTg., Habrocryptus alternátor Grav., Agrypon flaveolatum Grav., Omorgus difformis Thoms., Angitia fenestralis Holmgr., Monodontomerus aereus Walk., Trichogramma evanescens Westw. a několik jiných. V zimním období zničí sýkory značné množství přezimujících kukel, jak jsme pozorovali na svazích Radobýlu u Litoměřic.