Mol jabloňový – Předivka jabloňová
Hyponomeuta malinella Zeller
Pavučinovitá hnízda housenek na koncích jabloňových větví jsou typickým příznakem napadení jabloní tímto, místy velmi vážným škůdcem.
Mol jabloňový je větší, sněhobílými lesklými šupinkami pokrytý a černě tečkovaný motýl. Teček bývá na každém předním křídle 12 – 17 ve třech nerovných řadách, ležících pod sebou v podélné ose křídel. Kromě toho bývá u špičky předních křídel 5 – 6 drobných, černých tečiček. Zadní křídla jsou popelavě šedá, se světle šedými třásněmi. Délka těla 7 mm, rozpětí křídel 18 – 21 mm. Motýli se objevují od konce června do srpna. Samička klade po oplození 40 – 150, průměrně jen 110 – 120 vajíček ve skupinkách po 20 – 50 na hladkou kůru letorostů. Vykladená vajíčka se překrývají jako tašky na střeše a samička je pokrývá sliznatou, na vzduchu rychle tuhnoucí šedožlutou hmotou, která je později šedá jako kůra. Již po 3 týdnech po vykladení vajíček se líhnou housenky, které se však nerozlézají, nýbrž zůstávají pod ochrannou šupinou z utuhlého slizu pohromadě přes celou zimu. Vylíhlá housenka je 1,3 mm dlouhá, oranžově žlutá, s hnědou hlavou, bez černých bradavek na těle. V dubnu, až počátkem května příštího roku opouštějí housenky svůj společný zimní úkryt několika otvůrky vyžranými v ochranné šupině a odlezou na nejbližší narašený pupen. Jsou-li narašené lístky pupenu ještě příliš malé, vyžírají pupen úplně, jsou-li však veliké aspoň jako nehet palce, vlezou (obyčejně 10 – 12 za sebou) dovnitř listových pletiv pod spodní pokožku a vyžírají v listu hnědozelenou, až tmavohnědou minu. Jakmile v tomto prostoru dorostly aspoň délky 3 mm, což bývá po 1 – 2 týdnech (při tom se uvnitř listu po prvé svlékly), vylezou ven a počnou společně ožírat s povrchu sousední listy, spřádajíce je dohromady jemným předivem. Po několika dnech až 2 týdnech se svlékají po druhé a za dalších 6 – 10 dní po třetí. Zpravidla už změnily místo žíru za jiné. Po třetím svlékání jsou už 6 mm dlouhé. Jakmile dosáhly délky 1 cm, svlékají se po čtvrté, dospívají a dorůstají délky 16 – 17 mm. Jsou šedožluté, sametově lesklé, s černými bradavkami, patrnými pouhým okem jako tečky. V té době již ožírají listy tak, že obyčejně zůstává celý jen jejich hlavní nerv, listová pletiva jsou z části skeletována, z části zcela vykousána. Housenky opouštějí své hnízdo jako dospělé nebo skoro dospělé, nejčastěji však prostor hnízda zvětšují připřádáním dalších a dalších listů a v tomto hnízdě se i kuklí. Jedno společné hnízdo obsahuje obyčejně kolem 100 housenek. Dospělé housenky se kuklí v bělavých zámotcích uvnitř hnízda. Zámotky jsou vřeténkovité, těsně jeden vedle druhého. Kukly v nich ukryté jsou obráceny hlavou dolů, jsou 8 – 10 mm dlouhé, žlutozelené, s hnědými pochvami křídel, později černohnědé. Za osm až deset dní po zakuklení se líhnou motýli (u nás nejčastěji v poslední třetině června nebo počátkem července), žijí několik týdnů, takže se s nimi setkáváme ještě v srpnu. V suchých letech působí tento škůdce větší škody, podobně jako v letech po suchém roku (1936). Zejména po mírných zimách bývají výskyty tohoto škůdce velké (1949). Holožíry nebývají vzácností zejména na mladých stromech, které nebyly po několik roků za sebou ošetřeny předjarními postřiky. Mol jabloňový napadá především jabloně, v teplých kotlinách též hrušně, hlohy, méně meruňky, broskvoně a jiné listnáče. Mol jabloňový má velmi mnoho přirozených nepřátel. Housenky bývají z hnízd vyzobávány především sýkorkami, v době krmení jejich mláďat. Důležitost mají někteří cizopasníci, zejména druhy: Pimpla alternans Grav., P. maculator Fbr., P. examinator Grav., Ascogaster quadridentatus Wesm., Dibrachys boucheanus Thoms., Nemorilla floralis.
Ochrana: Důkladné předjarní postřiky karbolinei nebo organickými barvivy, sestřihování hnízd s housenkami nebo již s kuklami, v době vegetace postřiky 1 % Dynolem. Velmi dobře se osvědčují i přípravky devisové, pyrethrové i nikotinové. Také kombinovanými přípravky proti jiným škůdcům čelíme současně tomuto škůdci, jehož housenky jsou na postřikové látky velmi citlivé.