Mšice švestková

Hyalopterus pruni (Geoffroy)

        Tato mšice tvoří početné kolonie okřídlených i neokřídlených stříbrolesklých jedinců na spodní straně listů švestek i renklód. Druh rozšířený po celé Evropě a Asii. U nás se setkáváme s tímto druhem skoro ve všech krajích a někdy v množství velmi značném, takže možno mluvit i o vážných škodách, nejčastěji na renklódách a meruňkách, též však na broskvoních i jiných peckovinách, vyjma třešně a višně. V některých vlhkých letech (1956) se tyto mšice úžasně přemnoží.

        Bionomie tohoto drhu zůstávala dlouho nevyjasněna a teprve v poslední době byla prostudována. Ve druhé polovině května nebo počátkem června objeví se tato mšice obyčejně náhle v nebývalém množství i tam, kde dříve nebyla. Listy napadených peckovin se na rozdíl od napadení jinými mšicemi nezkrucují, jen zůstávají pozadu ve vývoji, žloutnou a posléze celé usychají. Velmi často nastává náhlý opad listů i plodů, též usychání konců celých napadených větví. Bezkřídlá živorodá samička je 2,8 mm dlouhá, zelená, se dvěma světle zelenými, podélnými pruhy na hřbetě. Povrch těla je voskovými výpotky jakoby postříbřen. Oči jsou hnědočervené, tykadla hnědá, s 3. článkem bezbarvým. Nohy jsou až na černohnědá chodidla a špičky holení celé zelené. Sifunkuly jsou tmavě olivově zelené. Okřídlená živorodá samička je 2,5 – 3 mm dlouhá, v rozpětí křídel 7 mm. Hlava a hruď jsou hnědočerné, zadeček zelený, na hřbetě jsou dva světlejší podélné pruhy, oči jsou hnědočervené, tykadla hnědá až hnědočerná. Nohy jsou, vyjma hnědých chodidel, špiček holení a kyčlí, jasně zelené. Sifunkuly jsou kratičké a kuželovité.

 

        Ochrana je zatížena velmi značnou odolností této mšice vůči všem hmyzohubným dotykovým přípravkům. Hned na jaře se u peckovin napadených touto mšicí doporučuje postřik nikotinovými přípravky za přidání mazlavého mýdla nebo přípravku pro lepší lpění. Dobrých výsledků bylo dosaženo s kvasiovými jíchami, které působily odpudivě; mšice se na postříkané stromy již nevrátily. Dosti dobrých výsledků bylo dosaženo dokonce i poprášením napadených švestek přípravky DDT. Nejlepších výsledků bylo ovšem dosaženo systemicky působícími přípravky E 605 (Systox). Tato mšice nemá v přírodě, jak se zdá, mnoho přirozených nepřátel. Někdy zastihneme mezi mšicemi larvy pestřenek, slunečka se však tomuto druhu skoro vyhýbají.