Ploskohřbetka hrušňová
Neurotoma flaviventris (Rezt.)
Druh velmi podobný bionomií ploskohřbetce třešňové. Tento hmyz je dlouhý 11 – 14 mm, v rozpětí křídel dosahuje 2 cm. Hlava je černá, širší než hruď. Tykadla jsou nitkovitá, mají 18 – 24 článků, z nichž první dva jsou žluté, střední jsou hnědé a koncové černohnědé. Třetí článek tykadel je nejdelší ze všech, delší nežli dva první dohromady, ostatní články tykadel jsou přibližně stejně dlouhé. Mezi kořeny tykadel, jimiž ploskohřbetky stále pohybují, je žlutá, trojúhelníková skvrna. Hruď je černá, někdy na bocích se žlutými skvrnami, zadeček je červenohnědý. Kusadla jsou mohutná, žlutá, s hnědými špičkami. Sameček má nohy jasně žluté, kyčle prvních dvou párů jsou do poloviny černé. Samička má nohy stejně zbarvené, vyjma předního páru, jehož základy holení jsou černé. Křídla jsou blanitá, průhledná, ve střední části jakoby zakouřená. Zadeček je skoro ve všech článcích stejně široký, červenohnědý, někdy žlutě skvrnitý. První jeho články bývají tmavohnědé až černé. Podobně jako u ploskohřbetky třešňové, je i u tohoto drhu jen jedno pokolení do roka. Housenice zastihneme obyčejně koncem června, dospělý hmyz už koncem května, kdy poletuje po stromech a křoviskách. Samička klade vajíčka na horní stranu hrušňových listů v celkovém počtu kolem 200, ve skupinách po 30 – 60 kusech. Bývají nakladena v nepravidelných řadách a přilepena lepivou masou, na vzduchu velmi rychle tuhnoucí. Jsou citronově žlutá, eliptická. Po 7 – 10 dnech se z nich líhnou housenice žijící stejně jako u ploskohřbetky třešňové. Jsou však oranžově žluté, s černou hlavou a černýma nohama. Druh dosti škodlivý a mnohem hojnější než ploskohřbetka třešňová.
Ochrana je stejná jako u ploskohřbetky třešňové.