Révokaz – Mšička révokaz

Viteus vitifolii (Fitch) (Phylloxera vastatrix Planch.)

        Révokaz je stále ve všech vinorodých krajích světa považován právem za největšího a nejnebezpečnějšího škůdce révy vinné. Byl do Evropy zavlečen z Amerky (zásilkami révy odolné proti padlí) koncem druhé poloviny 19. století, ačkoliv byl v Americe znám jako škůdce už od r. 1854, kdy byl popsán. Možno říci, že je rozšířen v Evropě všude, kde se pěstuje réva; u nás na jižní Moravě a na Slovensku, v Čechách zatím zjištěn nebyl. Keře révy napadené révokazem poznáme snadno podle toho, že žloutnou, jejich listy se zbarvují často do červena, později silně zachvácené keře zasychají buď jen na koncích, nebo celé. Na koříncích napadených keřů nalezneme původce ochuravění v uzlíčkovitých nádorcích zvaných nodosity. Větší nádorky na starších kořenech jsou tuberosity. Na starých kořenech, které bývají v místě nádorků kolenovitě ohnuté, dochází později k tvorbě rakovinných nádorů, které se rozpadají. Na nodositech nalezneme nejsnadněji samičky révokazů. Avašk už zjištění nodositů je průkazné, protože žádná jiná choroba se na kořenech révy takto neprojevuje. Vývoj révokaza je velmi složitý, není však všude stejný, je jiný ve středomořské oblasti a jiný u nás na jižní Moravě nebo na jižním Slovensku. Probíhá buď jen na kořenech v uvedených nádorcích, které révokaz sáním na kořenových pletivech vyvolává, nebo též na listech. Celý složitý vývoj uvedeme jen stručně popsáním jednotlivých stupňů. Ve štěrbinách kůry na starých révových matkách je ukryto přes zimu vajíčko, z něhož se na jaře líhne v době po vyrašení listů larva, která dává vznik celému dalšímu pokolení révokaza. Vyleze na list, tam sáním na horní listové ploše vyvolá vznik pohárkovité hálky otevřené na povrch listu úzkou štěrbinou; na spodní stranu listu je hálka vydutá. Uvnitř dorůstá larva v bezkřídlou, 1 mm dlouhou, bělavou samičku neboli zakladatelku (fundatrix), která bez oplození naklade množství drobných vajíček. Vylíhlé larvy se rozlézají po listech a sáním vyvolávají stejné hálky jako jejich matka. Tyto hálkotvorné čili galikolní larvy se vyvíjejí na listech révy až do podzimu a není pak divu, že na listech révy v napadených vinicích bývá někdy jeden nádorek vedle druhého. Objevují se jen na jižnějších vinicích střední a jižní Evropy, nejsou známy ve vinicích severních. Mnohem škodlivější pro napadenou révu jsou formy révokaza žijící na kořenech, tak zvané formy kořenové čili radicikolní. Nehluboko po povrchem půdy přezimuje tmavohnědá až černohnědá droboučká samička zvaná virginogenie, která na jaře, jakmile se půda dostatečně proteplí a v kořenech začne život, naklade na mladé kořeny révy vajíčka, z nichž vyrostlé larvy velmi brzy sáním na kořenech dorůstají v kuličkovité samičky (virgines), které opět bez oplození kladou další vajíčka, každá kolem 50 kusů. Takto vzniká za sebou několik pokolení a počet sáním vyvolaných nádorků neobyčejně vzroste. U nás bývá takových pokolení 3 – 5. Na podzim zalézají některé larvy hlouběji, tam přezimují a na jaře se celý uvedený vývoj 3 – 5 nepohlavních pokolení opakuje. Některé larvy však vylezou na povrch a mění se v nymfu a okřídlenou samičku zvanou sexuparní, která za velmi teplých dnů poletuje ve vinicích. Klade dvojí vajíčka, z nichž se líhnou bezkřídlé larvy, dospívající v samičky a samečky (sexuales). Sexuales nepřijímají potravu, protože jejich ústní ústroje jsou zakrnělé, páří se a samičky brzy nato položí na kůru jediné zelenohnědé vajíčko, z něhož se líhne na jaře shora uvedená zakladatelka, fundatrix. Tzv. listové, hálkotvorné formy révokaza napadají především americké podnože a hybridy révy. V četných vinorodých oblastech se tato forma vůbec nevyskytuje. U nás se objevuje na jižní Moravě a na jižním Slovensku především na odrůdách Bílá kaderka, Frašták, Rýnský a Vlašský ryzlink, Sauvignon, Bílá chrupka, Veltínské zelené, Veltínské červené, Müller-Thurgau, Sylvánské, Burgundské bílé, Ortliebské (paderák), Portugalské modré, Burgundské modré, Svatovavřinecké, Leanka (Dívčí hrozen), Červený tramín a Malingr. Listová forma révokaza je pravděpodobně teplomilnější nežli forma kořenová.

 

        Ochrana proti révokazu je především nepřímá, protože je nejspolehlivější. Pěstují se evropské odrůdy révy na amerických podnožích, které jsou proti révokazu odolné. Tato odolnost amerických podnoží je způsobena silnějšími pokožkovými pletivy na kořenech. Ačkoliv jsou tyto podnože málo kvalitní, je tento způsob ochrany proti révokazu zatím nejúspěšnější. Protože však listové, hálkotvorné formy révokaza se objevují, jak uvedeno, především na amerických podnožích a hybridech, doporučuje se americké révy pěstovat isolovaně a přímonosné hybridy raději nepěstovat, protože mohou být zdrojem nákaz révokaza. Pro naše kraje se ukázaly jako nejlépe vyhovující podnože Vitis riparia a Vitis rupestris, též však formy vzniklé křížením, např. Vitis riparia x V. berlandierri a V. rupestris x V. belrandierri. Používání amerických podnoží všude tam, kde se révokaz vyskytuje, je nařízeno zákonem. Naopak tam, kde révokaz není, pěstuje se réva vegetativně množená ve školkách. Tento způsob množení révy je velmi pohodlný a rychlý.

        Tam, kde révokaz přes všechna opatření nepřímé ochrany vyskytne nedodržením směrnic, je třeba použít ochrany buď injekcemi sirouhlíku do půdy, nebo podle nových zkušeností i použitím systemicky působícím hmyzohubných látek. Nutno však zdůraznit, že tam, kde je nákaza vinice již staršího data, nemá cenu používat injekcí sirouhlíkových nebo jiného způsobu desinfekce, tam je možná jediná cesta: likvidace vinice. Nesmí se to provést jen povrchně, aby vyklučená réva znova obrazila a po čase znova vegetovala, nýbrž kořeny musí být vykopány a na místě spáleny. Protože se révokaz šíří ze zamořených krajů sazenicemi a řízky i balicím materiálem, který přišel do styku, zejména na jaře, s napadenou révou, je nutné přísné dodržování karanténních předpisů při dovozu révy ze zamořené ciziny. Sazenice přicházejí do karanténní školky, kde jsou několik let pozorovány, a teprve pak vysázeny do vinice. Převážení sazenic révy nebo řízků ze zamořených oblastí do nezamořených je trestné; bez povolení ministerstva zemědělství a prohlídky není dovoleno.