Mol pupenový třešňový čili Očkohlod třešňový – Molovka pupenová

Argyresthia pruniella (Clerck) (A. ephippella Fbr.)

        Je škůdcem v ovocnářské praxi ku podivu málo známým, protože nenápadným. V květných pupatech třešní, višní, méně často i hrušní nalezneme na jaře v době těsně před rozkvětem pod kališními ušty v místě semeníku trus, který prozrazuje, že semeník je napaden housenkou tohoto mola. Později po odkvětu žije housenka často mezi rozvíjejícími se listy podobně jako housenky píďalek, s nimiž bývá velmi snadno zaměňována. Housenkou vyžraný semeník se nevyvine v plod; nejčastější příčina někdy velmi značného opadu holiček hned po odkvětu.

        S housenkami mola pupenového se setkáme až v dubnu, kdy vyžírají květné a řidčeji i listové pupeny, teprve potom se vžírají do rozvíjejících se květných poupat vyžírajíce nejraději tyčinky a pestík. Jsou 1,2 – 1,5 mm dlouhé, bělavě žluté, s černohnědou hlavou, dorostlé žijí často jako housenky píďalek mezi rašícími listy, jsou žlutozelené až šedozelené, s tmavohnědou hlavou asi 6 mm dlouhé. Jedna housenka zničí 6 – 7 květů. Po 4 – 5 týdnech žíru se kuklí v řídkém zámotku, nejčastěji velmi mělce v půdě, někdy i v trhlinách kůry, obyčejně až při patě kmene, někdy i ve stařině trávy. Za tři týdny po zakuklení se líhnou motýli, kteří obyčejně už v době prvních zrajících třešní poletují často v celých rojích kolem třešňových stromů. Hlavní doba letu a páření je však až koncem července a v srpnu, protože motýli se líhnou postupně. V srpnu, brzy po páření, klade samička průměrně 30 vajíček, většinou jednotlivě nebo v malých skupinkách, na kůru letorostů, nejčastěji v blízkosti pupenů. Vajíčka jsou olivově zelená, nenápadná a přezimují. Motýl je nápadný bělavě žlutým zbarvením křídel, přední pár má na vnitřním světlejším okraji hnědou skvrnu. V rozpětí křídel měří 10 – 11 mm. Odpočívající motýl sedí s křídly úzce střechovitě nad tělem složenými, se zadečkem zvednutým od roviny, na níž sedí, asi v úhlu 50° a se zadními nožkami přitaženými k tělu. Tento postoj je typický pro zástupce celého rodu Argyresthia. Rozmnožení škůdce v neošetřovaných sadech může nabýt někdy katastrofálních rozměrů, takže většina květů může být zničena. Naproti tomu v sadech každoročně ošetřovaných postřiky organickými barvivy se nikdy nerozmnoží v nebezpečném rozsahu. Má jen jedno pokolení do roka.

 

        Ochrana: Předjarní postřiky organickými barvivy nebo karbolineem. Tento postřik však, i když je důkladně proveden, nezahubí všechny přezimující vajíčka, protože bývají většinou velmi dobře ukryta. Při silném zamoření se doporučuje před květem postřik arsenovými přípravky nebo emulsemi DDT (Dynolem). Zatím nejlepších výsledků bylo dosaženo při postřiku karbolinei (thiofosfáty použité pokusně v době rašení pupenů vykázaly účinnost velmi nízkou, necelých 60 %). Vzhledem k tomu, že třešně kvetou zpravidla v nadbytku, nebývají u nás škody způsobené tímto škůdcem katastrofální, daleko horší jsou škody způsobené v rovinných oblastech vrtulí třešňovou. Náchylné jsou především odrůdy rané; třešně trpí mnohem více nežli višně