Plodomorka hrušková

Contarinia pitvora (Riley)

        Místy významný škůdce hrušek, který může znehodnotit i větší část sklizně některých odrůd hrušek, v těžších případech může zničit i celou násadu plodů. Napadení plodů se pozná brzy po odkvětu. Napadené hruštičky rostou rychleji, nemají typický hruškovitý tvar, nýbrž vždy spíše zakulacený nebo hrbolatý. Později vznikají na nich černé skvrny a plody takto vyhlížející padají často ještě s larvami k zemi. V jádřinci je mnoho bělavých larviček vyžírajících pletiva, která černají. Méně napadené pldoy se mohou dokonce vyvinout, mají však jádřinec vždy špatně vyvinutý nebo jim chybí jádřinec vůbec, takže vyvinuté plody jsou bezjaderné, nevzhledné a podřadné jakosti.

        Tmavošedý droboučký komárek, 3 – 4 mm dlouhý, s dlouhými žlutohnědými tykadly, jejichž články na okrajích obrvené jsou růžencovitě uspořádány. Na černé, málo lesklé hrudi jsou dva podélné zelenavé pruhy. Velmi jemná křídla mají na zadním okraji třásně velmi jemných chloupků a jsou matně lesklá. Špinavě citronově žlutý zadeček má články na hřbetní a břišní straně hnědé, velmi jemně sloupkované. Z kukel přezimujících v půdě v malé hloubce se líhnou plodomorky koncem března nebo v dubnu, po případě v květnu, podle místních klimatických podmínek. Za večera, před západem slunce, klade samička podlouhle vejčitá, ohnutou stopečkou opatřená vajíčka přímo na prašníky tyčinek hrušňových květů. Vajíčka jsou kladena vždy ve větším množství do jednoho květu, nejméně po 12 – 15 kusech, ale i ve větším množství. Několik samiček může klást vajíčka současně do jednoho květu, takže v jednom červivém plodu může být až kolem 200 larev. Z vajíček se líhnou larvy za krátkou dobu, vnikají měkkým pletivem v kališní jamce do semeníku, který reaguje na jejich přítomnost zduřením pletiv, jež se projeví uvedeným zvětšením objemu nasazeného plodu. Jde tedy prakticky o hálku. Larvy za několik týdnů dospívají, jsou 4 – 4,5 mm dlouhé, bělavé. V té době je již plod jimi napadený na povrchu zčernalý a padá k zemi, kde larvy vylézají ven a kuklí se v půdě. Často zůstávají napadené plody dlouho na stromě a larvy z nich vyskakují. Bývá to nejčastěji začátkem června. V půdě se však proměňují v kukly až koncem září. Do konce září totiž zůstávají nehybně ležet v zámotku, prodělávajíce proměnu. Zámotky, ačkoliv jsou bělavé, lze v půdě velmi těžko zjistit, protože na povrchu jejich ulpí vždy tolik zrníček hlíny, že se jeví šedými nebo až černými. Zámotek je dlouhý 3 mm. Na jaře, jakmile půda rozmrzne, zvlhne a je dostatečně prohřáta, vysunují se kukly plodomorek k povrchu půdy, prorážejí povrch a líhne se hmyz, který je ve velmi krátké době schopen letu. Různá ranost odrůd hrušní dovoluje plodomorce vždy vyklást všechna vajíčka. Jsou však místa, kde každoročně klade vajíčka jen do květů některé odrůdy a velmi často bývá vždy jen určitý strom silně napaden, ostatní mnohem méně, nebo nejsou napadeny vůbec, ačkoli jde třeba o stejnou odrůdu.

        V letech rychlého odkvětu v suchém jaře, kdy půda nedovoluje vylíhnutí, bývá napadení plodomorkou vždy slabé až zcela ojedinělé nebo plodomorky se líhnou pozdě, když již hrušně téměř odkvetly.

 

        Ochrana: Ničení napadených hrušek, které velmi snadno poznáme, je proveditelné ovšem jen u krsků a na menších plochách. Je však vždy opatřením vhodným, zejména v mladých výsadbách, v nichž teprve stromky začínají plodit, a ponechání napadených hrušek by znamenalo velké rozmnožení škůdce v příštím roce. Sběr, otrhání a spálení napadených hrušek musí být ovšem uskutečněny včas, dokud jsou larvy ještě v plodech. Velmi dobře se osvědčilo prohnojení půdy pod napadenými stromy kainitem, dusíkatým vápnem či amonným vápnem (v červnu a červenci) za současného prokypření půdy do hloubky 10 – 15 cm. Kypření půdy v sadech je vůbec dobrým agrotechnickým ochranným zákrokem v boji proti tomuto škůdci. Proto také všude tam, kde jsou zatravněné hrušňové sady, je vždy plodomorky více. Posřiky dotykovými přípravky, jimiž bychom zasáhli bejlomorky na stromech v době jejich líhnutí nebo kladení vajíček, jsou ovšem neproveditelné. Byly by však při použití DDT jistě velmi účinné.

        V některých letech bývá plodomorka silně parasitována druhy: Inostemma pyricola Kieff., I. bosci Jur., Platygaster lineatus Kieff., Tridymus pyricola Marchal aj.