Mšice broskvoňová

Myzodes persicae (Sulzer)

        Žije na počátku léta na spodní straně broskvoňových, méně často meruňkových listů. Sáním většího počtu mšic na mladých listech a letorostech dochází ke znetvoření a zkroucení listů i výhonů, posléze k jejich pozvolnému usychání. Tato mšice je velkým přenašečem virových chorob na celé řadě kulturních rostlin (virové choroby bramborů, mosaika tabáku atd.). Přezimuje někdy jako dospělá nebo jako larva na křížokvětých plevelech a v teplejších oblastech pravděpodobně i na ozimé řepce olejné.

        Je rozšířena v celé Evropě, Asii, Americe i v Austrálii. Jejím počátečním hostitelem je broskvoň, méně často jabloň, třešeň nebo jiné ovocné stromy, na nichž přezimují vajíčka. Ve všech krajích s drsnou zimou (střední Evropa) přezimuje vajíčko. Z přezimovaných vajíček se na jaře líhnou larvy (obyčejně již koncem března nebo počátkem dubna), které dospívají v bezkřídlé i okřídlené samičky, s nimiž se setkáváme počátkem června. Okřídlení jedinci opouštějí svého hostitele a přeletují na různé jiné rostliny, nejčastěji na lebedu, merlík, brambory, tabák, šruchu aj. a na nich vývoj pokračuje. Během léta se takto vyvinou 2 – 3 okřídlená pokolení mšic, mezi nimiž bývá i mnoho jedinců neokřídlených. V září přeletují okřídlené, oplozené samičky na broskvoně (často až pozdě v říjnu) a vykladou vajíčka nikoliv na kůru letorostů jako jiné mšice, ale pod korunkovým krčkem nebo až těsně nad půdou. Čerstvě položené vajíčko je temně zelené, později zčerná a je lesklé. Neokřídlená živorodá samička mšice broskvoňové je 1,4 – 2,6 mm dlouhá, leskle zelená, často žlutozeleně mramorovaná, oči jsou hnědočervené, tykadla černá, třetí jejich článek je na základu žlutozelený. Čelní hrboly jsou vyniklé. Nohy jsou žlutobílé, chodidla černá, sifunkuly žlutozelené. Okřídlená živorodá samička je štíhlejší, asi 2,2 mm dlouhá, s černou hlavou a hrudí, zadeček je žlutozelený s tmavozelenými skvrnami po stranách, oči jsou červené, tykadla černá, nohy hnědožluté s tmavšími stehny.

 

        Ochrana: postřik napadených broskvoní organickými barvivy v předjaří a později v období vegetace dotykovými přípravky jako u jiných listových mšic. Tam, kde tato mšice je vážným přenašečem virových chorob, zejména v teplých oblastech, je nutná ochrana i v zimním období. Týká se to především nejteplejších oblastí s kulturami tabáku, kde předpěstované rostliny tabáku mohou být už v pařeništích nakaženy virosami, které tato mšice přenesla. Silně napadené broskvoňové výhony se doporučuje odřezat a mšice v nich ukryté zničit rozmačkáním nebo spálením.